- BigBrother -

Poslední aktualizace 09.10.2017 13:18:43

Úvod  Kategorie  Podkategorie 0  1  2  3  4  5 

Datum

Název

Kategorie

Web

5.10.19

Uzbecká tajná služba prý využívá placené hackerské programy - Novinky.cz  BigBrother Novinky.cz
30.9.19 Čína instaluje cizincům do mobilů sledovací aplikaci. Podívejte se, jak funguje - Lupa.cz  BigBrother

Lupa.cz

27.9.19

BIS varuje před čínskými firmami. NÚKIB Čínu viní z kyberútoku na státní instituci - Lupa.cz  BigBrother Lupa.cz
25.9.19 Rusko a Čína představují pro ČR největší kyberhrozbu, tvrdí experti - Novinky.cz  BigBrother Novinky.cz

16.9.19

Kdo útočil na australský parlament? Stopy vedou do Číny - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

16.9.19

„Hackování státu“ potřetí: Statistika hrou, proč se nestaví byty a proč nevěřit autoritám - Lupa.cz 

BigBrother

Lupa.cz

10.9.19

Vojenské umělé inteligence budou hlídat pohyby Číny a Ruska v Pacifiku – VTM.cz 

BigBrother

vtm.cz

30.8.19

NÚKIB vydává sadu doporučení pro bezpečnou správu sociálních sítí - Lupa.cz 

BigBrother

Lupa.cz

29.8.19

Americká armáda provedla kybernetický útok na íránské gardy - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

25.8.19

Dezinformace jsou velký byznys, tvůrci falešných zpráv si přijdou na miliardy - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

19.8.19

Kvůli červnovému útoku na Ministerstvo zahraničí se dnes schází Bezpečnostní rada státu - Lupa.cz 

BigBrother

Lupa.cz

17.8.19

Jak se staví největší české kybernetické cvičení Cyber Czech - Root.cz 

BigBrother

Lupa.cz

17.8.19

Zaměstnanci Huawei v ČR hlásí data o klientech na čínské ambasádě, uvedl rozhlas – Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

15.8.19

Bezpečnostní experti: ČR zaostává v kybernetické obraně - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

14.8.19

Za kyberútoky na ministerstvo zahraničí zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka - Lupa.cz 

BigBrother

Lupa.cz

14.8.19

NÚKIB: Za kyberútokem na ministerstvo zahraničí je cizí stát - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz

9.8.19

Čínští hackeři útočí pro vládu i pro peníze, tvrdí experti - Novinky.cz 

BigBrother

Novinky.cz



Vlády přesměrovávají uživatele na software doplněný o malware
16.3.2018 Root.cz
BigBrother

Vlády některých zemí začaly ovlivňovat připojení k internetu tak, že při stahování populárních aplikací přesměrují uživatele na vlastní verzi instalačního balíčku, který je ovšem doplněný o malware.

Avast, CCleaner, VLC, Opera, 7-Zip a další populární aplikace. Pokud se je pokusíte stáhnout v Turecku, dostanete k nim zvláštní dárek – malware. Citizen Lab z Torontské univerzity totiž objevil, že některé vlády ovlivňují cíleně připojení k internetu přes své poskytovatele a přesměrovávají uživatele na vlastní servery s upravenými instalačními soubory.
Využívají přitom zařízení od společnosti Sandvine network, které je schopné sledovat nešifrovaný provoz a podle nastavených pravidel do něj zasáhnout. Pokud se tak pokusíte stáhnout některou z vyjmenovaných aplikací, dostanete ji z jiného zdroje. Podle Citizen Lab byl do instalačních souborů nejprve přidáván malware FinFisher, později byl změněn na StrongPity. Nejde přitom o běžný malware, ale o velmi drahé řešení prodávané vládám a určené ke sledování uživatelů.

Přesměrovat nebo blokovat
Přesměrování navíc neprobíhá jen při návštěvě oficiálních stránek daných aplikací, ale také například při použití serveru Download.com, který patří společnosti CNET. Zajímavé je, že přesměrování neprobíhá plošně, ale jen u vybraných IP adres. Odborníci objevili 259 IP adres, u kterých je cíleně provoz odkloněn. Některé z nich patří uživatelům v Sýrii, kteří se přes hranici připojují pomocí Wi-Fi.

Podle autorů zprávy jsou stejná zařízení od společnosti Sandvine použita také k blokování některých webů jako Wikipedie, kurdské politické strany PKK nebo nizozemské nadace NOS. Cenzura politicky orientovaných webů a nasazení komerčního malware podle Citizen Lab jasně ukazuje na přímé zapojení turecké vlády. Není ovšem jasné, zda jde o akci namířenou proti disidentům nebo proti kurdským vojákům v rámci hybridní války.

Zařízení společnosti Sandvine schopné sledovat a upravovat provoz

Problému si už všimla společnost ESET, která na něj upozornila v září a poté znovu v prosinci. ESET varoval před některými sítěmi, které přesměrovávají uživatele a doručují mu malware FinFisher a později StrongPity. Neobjevil ale souvislost mezi sítěmi a konkrétními státy. Citizen Lab začal problém zkoumat právě na základě zveřejnění těchto zářijových zjištění.

Kromě Turecka i Egypt
Turecko se svým poskytovatelem Türk Telekom však není jedinou zemí, kde byla tato praktika objevena. Stejné zařízení pro zkoumání provozu bylo objeveno také v Egyptě u společnosti Telekom Egypt. Blokují přístup k mnoha webům organizací jako Reportéři bez hranic, Human Rights Watch, Al Jazeera, Mada Masr a HuffPost Arabic.

Egyptský poskytovatel sice nepřesměrovává uživatele na instalační soubory s malware, ale podstrkává uživatelům vlastní reklamy, které obsahují skripty pro těžbu kryptoměn. Egyptské schéma, které je nazváno AdHose, má dva režimy: v jednom plošně přesměrovává uživatele na reklamu, ve druhém pak za provozu upravuje některé javascriptové knihovny, které pak místo své běžné funkce těží kryptoměny.

Šifrování problémům zabrání
Odborníci ze Citizen Lab zdůrazňují, že oficiální weby pro stahování aplikací používají nešifrované připojení, což umožňuje velmi snadno komunikaci upravovat. Pikantní přitom je, že například web společnosti Avast používá na svém webu EV certifikát, ale při stahování pošle uživatele na server, který šifrování nepoužívá. Pokud by weby používaly důsledně šifrování s důvěryhodným certifikátem, nebylo by možné nepozorovaně uživatele přesměrovat jinam.

Objevitelé problémů konfrontovali přímo společnost Sandvine, která ale jejich zjištění označila za falešná, chybná a špatná, požádala o zastavení šíření chybné zprávy a zároveň vyzvala k vrácení zařízení PacketLogic, které Citizen Lab používá při svých testech. Firma také 7. března poslala na univerzitu dopis [PDF], ve kterém vyjadřuje nespokojenost s celou analýzou. Odpověď [PDF] byla odeslána následující den, přičemž univerzita žádá o konkrétní výtky, které firma odmítla dříve zveřejnit.


Americký generál varoval před kybernetickými útoky Ruska

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americká vláda nemá účinný a jednotný přístup k boji s kybernetickým ohrožením, které představuje Rusko. Při slyšení v branném výboru amerického Senátu to ve čtvrtek prohlásil generál Curtis Scaparrotti, vrchní velitel amerických vojsk v Evropě. Povědomí o ruské kybernetické infrastruktuře je podle něj neuspokojivé.

Scaparrotti senátory upozornil, že jsou patrné známky ruské "aktivity" namířené proti Spojeným státům. O podrobnostech se ale podle agentury Reuters nezmínil. Prohlásil nicméně, že o ruské kybernetické hrozbě Spojené státy nemají dostatečnou představu.

Američtí činitelé a pracovníci zpravodajských služeb stále častěji varují, že Rusko chystá útoky hackerů na podzimní hlasování ve volbách do amerického Kongresu. Moskva je v podezření, že připravuje kampaň propagandy a dezinformací na sociálních sítích. Někteří kongresmani vyčítají Bílému domu, že boji s touto hrozbou se věnuje jen málo.

"Nemyslím, že ve vládních úřadech existuje účinný a jednotný názor, není tam dost energie a soustředěnosti, kterou by bylo možné očekávat," řekl při slyšení Scaparrotti.


Osobní data v ohrožení – na co si dát nově pozor?

4.3.2018 SecurityWorld  BigBrother
Jen za poslední měsíc se objevilo několik nových překvapivých způsobů, jak pomocí internetu a chytrých telefonů krást a vyzrazovat osobní údaje. Následující trendy možná stojí za spuštění poplašných sirén.

Samozřejmě že tyto nové starosti lze přidat ke všem starým. Společnosti jako Google a Facebook vás stále sledují a dolují vaše osobní údaje. Hackeři neustále chtějí ukrást vaše data. Také vládní agentury, jako třeba NSA, nadále pracují podle svých zvyklostí.

Pět nových trendů nyní ukazuje, že vaši bezpečnost a soukromí lze ohrozit způsoby, které vás možná nikdy nenapadly.

1. Otisky prstů lze ukrást z fotky selfie.

Vědci z japonského Národního institutu informatiky (NII) nedávno oznámili, že otisky prstů je možné ukrást z fotografií vašich prstů. Lze jejich prostřednictvím vytvořit falešné prsty pro oklamání biometrických bezpečnostních systémů.

Fotoaparáty chytrých telefonů jsou už tak dobré a mají tak velké rozlišení, že lze z fotografií rozpoznat a zkopírovat reliéf otisků vašich prstů a použít ho k oklamání bezpečnostních systémů pracujících s otiskem prstů.

Největší hrozbou je to v Japonsku, kde se na fotografiích vystavovaných na webu hodně používá gesto V, tzv. znamení míru tvořené ukazováčkem a prostředníčkem.

Někteří lidé jsou skeptičtí. Například i proto, že „vědci“ nabízejí absurdní „řešení“ tohoto problému – čirou vrstvu oxidu titanu s natištěným speciálním vzorem, kterou byste si při focení selfie nasadili na prsty, aby zakryla vaše otisky.

Také okolnosti takové krádeže musejí být příznivé. Prsty je nutné mít zaostřené, osvětlení musí být perfektní, vzdálenost od kamery musí být asi tři metry a fotograf musí používat špičkový chytrý telefon. (A takové přístroje obvykle zaostřují na obličej, a ne na prsty.)

Verze fotografií s vysokým rozlišením, jako jsou tyto vlastní ruce autora, by bylo možné použít ke zkopírování otisků prstů.

Jiní ale zase tvrdí, že byste se měli skutečně bát. Zaprvé krádež otisku prstu z fotografie se už uskutečnila.

Před dvěma roky Němec Jan Krissler totiž získal kopii otisků prstů německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové z veřejně dostupných fotografií a udělal trojrozměrnou napodobeninu jejího prstu, který dokázal odemknout smartphone.

Zadruhé tato technologie již existuje. Není potřebný žádný další výzkum. Zatřetí otisky prstů jsou trvalé a nelze je změnit, takže se krádež otisků nepodobá ukradení hesla, které si můžete podle potřeby upravovat.

Začtvrté fotoaparáty smartphonů jsou stále lepší. Je jen otázkou času, než většina lidí bude mít fotoaparáty minimálně stejně dobré, jako jsou nyní ty nejlepší v chytrých telefonech typu iPhone 7 nebo Samsung Galaxy S7.

A konečně hackeři mohou používat on-line fotografie jako výchozí bod namísto toho, že by se nejprve zaměřili na konkrétní lidi. Mohlo by být obtížné soustředit se na určitou osobu, protože byste museli hledat vysoce kvalitní fotografie jejích prstů.

Pokud ale začnete u snímků obsahujících prsty s vysokým rozlišením, řekněme pomocí služby Obrázky Google, potom můžete efektivně získat stovky tisíc vhodných otisků.

Sám autor zkontroloval vlastní Fotky Google a našel hromadu fotografií vhodných pro získání otisků. Kdyby je vystavil veřejně, mohl by někdo se zlými úmysly a dostatečnými prostředky použít více fotografií k vytvoření jeho otisků prstů.

2. Političtí trolové útočí publikováním vašich osobních údajů.

V této náročné politické době se v diskuzích objevují jedovaté poznámky a sociálním sítím vládne jízlivost. Nejnovějším trendem v on-line politické argumentaci je tzv. doxnutí, což je čin on-line vyzrazení osobních informací nějakého člověka.

Některé typy informací jako telefonní čísla a domovní adresy lze snadno najít on-line, což napomáhá k obtěžování. Jeden nenávistník vás „doxne“ a sto dalších vyhrožuje smrtí či bombou nebo na vaši adresu prostřednictvím ohlášení vymyšlené hrozby nějakého údajně probíhajícího násilí pošle speciální zásahovou jednotku.

Tento problém se nedávno stal na webu Reddit natolik závažným, že raději vymazali a zakázali subreddity /r/altright a r/alternativeright. Web Reddit nedokázal běžnými způsoby zabránit doxování v subredditech, takže to vedlo k radikálnímu řešení v podobě jejich ukončení.

Bohužel doxnutelné osobní údaje lze na internetu najít velmi snadno.

3. Weby zabývající se genealogií zveřejnily vaše osobní údaje na internetu.

Weby zabývající se osobními údaji, včetně webů genealogie a webů pro vyhledávání osob, zde existují celá léta.

Obchodní model byl dlouho tvořen nabídkou zajímavých informací a požadavkem zaplatit za získání informací úplných. Nyní se však objevily dva trendy, které by vás měly vyděsit.

Prvním z nich je spuštění superwebu Family Tree Now obsahujícího osobní údaje. Ten bezplatně zveřejňuje údaje, za které si ostatní nechávali platit, a nedávno způsobil velký poprask, když na tento dříve neznámý web upozornila jedna žena na Twitteru.

Když totiž zadáte jméno a příjmení hledané osoby, vypíšou se vám osoby stejného a podobného jména s rokem narození a věkem. Po rozkliknutí se dozvíte i jména členů jejich rodiny s jejich rokem narození, věkem a se současnými a předchozími adresami.

Druhým trendem je, že některé weby pro „vyhledávání lidí“ využívají sociální inženýrství, aby vás přiměly ke sdělení informací namísto toho, že by vám informace naopak poskytly.

Například web TruthFinder během procesu klade otázky a tvrdí, že mu vaše odpovědi pomohou poskytnout vám lepší data. Ve skutečnosti získává TruthFinder informace od vás.

Některé weby pro hledání lidí předvádějí dramatickou podívanou vyhledávání v databázích, aby vám řekli o někom nějaké informace, ale přitom vás zasypávají otázkami, aby mohly vaše odpovědi zadat do svých databází.

4. Mobilní aplikace posílají osobní data pryč na vzdálený server.

Čínská aplikace s názvem Meitu určená pro úpravy selfie dokáže změnit vaši tvář na fantaskní komiksový obrázek. Přitom vybělí, zesvětlí a zvětší oči a přidá vizuální efekty.

Její popularita explozivně vzrostla, protože její efekty jsou velmi neobvyklé a přehnané. Změní váš obličej na pohádkovou postavičku z komiksu.

Přes noc se však ukázalo, že aplikace posílá zpět do Číny všechny druhy informací včetně vaší lokality, údaje o vašem poskytovateli mobilních služeb, IP adresy a IMEI čísla uživatelů na platformě Android. Firma reagovala na internetové pobouření prohlášením, že data neprodává a používá je pouze na vylepšení aplikace.

Tato kontroverze zvýšila povědomí o nepříjemné skutečnosti, že mnoho aplikací shromažďuje vaše údaje bez vašeho vědomí či výslovného souhlasu. Takže jaké je řešení? Bezpečnostní aplikace? Asi ne…

5. Dokonce i bezpečnostní aplikace mohou ohrozit vaši bezpečnost

Jedním z nejlepších způsobů, jak chránit něčí soukromí na internetu, je použití VPN neboli virtuální privátní sítě. VPN vám teoreticky umožňují použít veřejný internet, jako byste byli v privátní síti.

Můžete skrýt a zašifrovat svou on-line aktivitu dokonce i před svým poskytovatelem připojení k internetu. Umožní vám také podvrhnout lokalitu, takže můžete prohlásit, že jste připojeni k internetu v jiném městě či zemi.


Útok hackerů na Německo je jen špička ledovce, prohlásil bezpečnostní expert

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hackerský útok na počítačové sítě německé vlády může být podle amerického experta Benjamina Reada součástí výrazně většího organizovaného útoku na evropské státy. Read, který pracuje pro americkou bezpečnostní firmu FireEye, to řekl německému listu Die Welt. V Berlíně se ve čtvrtek kvůli útoku, který podle německých odborníků přišel z Ruska, mimořádně sejde výbor Spolkového sněmu pro kontrolu tajných služeb i výbor pro digitalizaci.
"Několik měsíců pozorujeme, že (ruská skupina) APT28 cíleně napadá ministerstva zahraničí a obrany v Evropské unii a snaží se získat přístup do chráněných systémů," uvedl Read.

Právě dvojice těchto ministerstev se podle německých médií dotkl i útok na spolkovou republiku. Hackerům se při něm podařilo dostat do speciálně zabezpečené sítě německé vlády, která slouží k výměně informací mezi vládními i bezpečnostními úřady. Podle ministerstva vnitra se útok, který mohl trvat až rok, podařilo dostat pod kontrolu.

Útoky nejsou ojedinělé
Německé úřady – stejně jako instituce dalších zemí – čelily hackerským útokům i v minulosti. Například v roce 2015 se terčem stal Spolkový sněm. Za tímto i nynějším útokem podle německých bezpečnostních činitelů stojí nejspíš ruští hackeři ze skupiny APT28.

Americký expert Read je přesvědčen o tom, že APT28 není žádná běžná hackerská skupina, která si chce jen vydělat peníze. Výběr cílů, použité metody i výdrž skupiny jsou podle něj jasné indicie svědčící o tom, že je financována státem a spolupracuje se státními úřady. Jaká tajná služba za APT28 stojí, není ještě jasné, ale podíl ruských úřadů na její činnosti považuje Read za jistý. Ruští činitelé dlouhodobě takové aktivity popírají.

Spolková vláda registruje denně asi 20 vysoce specializovaných útoků na své počítače. Zhruba za jedním útokem týdně stojí podle ní tajné služby.


Německá ministerstva obrany a zahraničí napadli ruští hackeři

28.2.2018 Novinky/Bezpečnost  BigBrother
Německé bezpečnostní zdroje přiznaly, že se ruským hackerům podařilo v prosinci nepozorovaně nabourat počítačové sítě ministerstev obrany a zahraničí. Zdroje podle stanice Deutsche Welle uvedly, že škodlivý malware byl do sítí nainstalován o rok dříve.

Německá vláda přiznala, že se útok povedl ruské skupině APT28 známé taky jako Fancy Bear, která je spojována s ruským vojenským zpravodajstvím. Zdroj agentury DPA uvedl, že se hackerům zřejmě podařilo do klíčové vládní sítě nasadit malware, který tam mohl být rok. Infiltrovaná byla vládní síť Informationsverbund Berlin-Bonn (IVBB), což je speciálně navržená platforma pro komunikaci kancléřství, federálních ministerstev a několika bezpečnostních institucí v Berlíně a v Bonnu. Z bezpečnostních důvodů je oddělená od veřejné sítě.

Německé úřady čelily útokům hackerů i v minulosti, kdy se internetovým útočníkům podařilo proniknout například do sítě parlamentu.

Za útokem na Bundestag z roku 2015 je také skupina APT28. Byl tak rozsáhlý, že po něm musela německá vláda vyměnit celou IT infrastrukturu.

Německá vláda uvádí, že eviduje dvacet hackerských útoků denně.


Rakousko chystá vlastního trojského koně. Bude pomáhat v boji s teroristy na internetu

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Rakouská vláda ve středu schválila balíček opatření umožňujících prostřednictvím sledování komunikace odhalovat závažnou kriminalitu a terorismus. Úřadům tak má být do budoucna umožněno nasazovat do počítačů státní sledovací software, neboli takzvaný „Bundestrojaner” (spolkový trojský kůň), informují rakouská média.

Nasazování špionážních programů do komunikačních aplikací jako jsou Skype nebo WhatsApp jsou jen jedním z opatření, která zahrnuje rozsáhlý balíček přijatý novou pravicovou vládou lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ).

Zostřena má být celková kontrola veřejného prostoru. Úřady mají získat přístup k obrazovým a zvukovým záznamům z monitorovacích zařízení všech veřejných i soukromých subjektů, jako jsou dopravní podniky, letiště nebo nádraží.

Kromě toho bude systém na rozeznávání státních poznávacích značek evidovat údaje o řidiči, SPZ, značce, typu a barvě každého automobilu.

V případě počátečního podezření na trestný čin mohou úřady telekomunikačním společnostem nařídit uchovávání příslušných dat po dobu až jednoho roku.


Kyberšpionážní skupina z KLDR rozšířila pole působnosti

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Severokorejská kyberšpionážní jednotka, která se v minulosti zaměřovala na jihokorejskou vládu a soukromý sektor, loni výrazně zdokonalila svou činnost a rozšířila pole působnosti do Japonska či na Blízký východ. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie americké společnosti FireEye, která se zabývá bezpečností v kybernetickém prostoru.
Kyberšpionážní jednotka ATP37 (Reaper) podle expertů dříve pracovala pod vedením skupiny Lazarus, která je údajně zodpovědná za kybernetické útoky na společnost Sony Pictures z roku 2014 nebo za šíření vyděračského viru WannaCry. Tím se loni infikovaly statisíce počítačů ve 150 zemích světa. Skupina ATP37 zřejmě funguje už od roku 2012, trvalou hrozbu však začala představovat až v loňském roce.

Jednotka ATP37 se dosud ve své činnosti soustřeďovala pouze na jihokorejskou vládu, armádu, média nebo organizace na ochranu lidských práv a severokorejské přeběhlíky. Podle expertů se však loni nově zaměřila i na japonské organizace spojené s misí OSN pro lidská práva a sankcemi vůči KLDR, vietnamské dopravní a obchodní firmy a finanční společnosti na Blízkém východě.

"Myslíme si, že primárním úkolem ATP37 je shromažďovat informace, které by podpořily strategické, vojenské, politické a ekonomické zájmy Severní Koreje," cituje britský list The Guardian závěry odborníků.

Kybernetické útoky, za nimiž podle expertů stojí severokorejský režim, byly v minulosti zaměřeny na letecké, telekomunikační a finanční podniky. Pchjongjang veškerá obvinění důrazně odmítl.


Hackerský útok se nedá vyloučit, experti budou během voleb v pohotovosti

6.1.2018 Novinky/Bezpečnost  BigBrother

Brněnský úřad pro kybernetickou bezpečnost bude v době konání prezidentských voleb v polovině ledna v pohotovosti. K zásahu bude připraveno až 25 odborníků. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že se nedá vyloučit další hackerský útok. Takový atak po ukončení sněmovních voleb loni v říjnu způsobil výpadky volebních webů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a vyšetřuje ho policie.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) funguje od loňského léta, mimo jiné zajišťuje podporu v případě kybernetických útoků. „Spolupráce se statistickým úřadem funguje už od předchozích voleb, připravujeme se společně na to, že se i u těchto voleb může objevit něco podobného. Že někdo něco může jen vyzkoušet nebo může mít nějaké nekalé úmysly," uvedl Holý.

Odborníci a analytici úřadu budou v pohotovosti a propojeni se statistickým úřadem, ministerstvem zahraničí i ministerstvem vnitra, stejně jako u předchozích voleb. V momentě, kdy statistický úřad či nějaký jeho partner nahlásí, že se děje něco nestandardního, úřad bude k řešení problému nápomocný.

Jako když se jede s autem do servisu
„Odhadujeme, k jakým útokům může dojít, o možnostech víme od našich národních partnerů i od těch zahraničních. Útočník je ale vždy o krok či dva napřed. Nejdříve se musí zjistit, že útok probíhá, analyzovat ho a teprve poté se rozhodnout, jaké kroky vůči danému útoku podniknout," uvedl Holý.

Podle něj je to podobné, jako když člověk jede s autem do servisu. Nejprve se na diagnostice zjišťuje, kde je problém, a teprve pak se navrhuje řešení. „Záleží na spoustě parametrů. Někdy útok zachytíte přímo, je viditelný, jindy to může trvat déle," řekl mluvčí.

Hackeři útočili v době voleb už loni, tehdy se zaměřili na weby ČSÚ. Kvůli hackerskému útoku byly stránky volby.cz a volbyhned.cz nedostupné zhruba 2,5 hodiny. Šlo o tzv. DDoS útok (Distributed Denial of Service). Ten má vždy stejný scénář, stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Policie se případem stále zabývá, útočníky se však zatím nepodařilo dopadnout.


Ruští hackeři útočí na poštovní účty novinářů

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruští hackeři od roku 2014 napadli účty elektronické pošty zhruba 200 novinářů, jejichž kritika na adresu Moskvy dráždí Kreml. Napsala to agentura AP s odvoláním na analýzu bezpečnostní internetové firmy Secureworks. Cílem hackerů je prý získat citlivou poštu, kterou by proti žurnalistům mohli v budoucnu použít.
úterý 26. prosince 2017, 12:31 - Washington/Moskva

V seznamu napadených je padesátka zpravodajů zahraničních médií působících v Moskvě, ale i málo známí blogeři z ruských provincií nebo bývalých sovětských republik. Postižená byla i řada prominentních opozičních novinářů, například televizní moderátorka Xenia Sobčaková, která kandiduje v prezidentských volbách.

Na seznamu je také britský novinář Eliot Higgins, zakladatel investigativní skupiny Bellingcat, která mimo jiné vyšetřuje pád malajsijského letadla nad Donbasem v roce 2014. Terčem hackerů byla i Ellen Barryová, bývalá moskevská zpravodajka listu The New York Times.

Za útoky podle společnosti Secureworks stojí hackerská skupina Fancy Bear, kterou podle amerických tajných služeb řídí ruská vláda. Členové Fancy Bear měli podle tvrzení expertů loni zaútočit na server americké Demokratické strany s cílem kompromitovat prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou.


Ruská cenzura nedokáže blokovat produkci trollů

18.12.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hlavní ruský cenzurní orgán nemá v nejbližší době možnost omezit aktivitu takzvaných internetových trollů, tedy osob šířících za úplatu internetem dezinformace a falešné zprávy. Na moskevském semináři o internetové bezpečnosti to prohlásil šéf komunikační dozorové agentury Roskomnadzor Alexandr Žarov.

"Žádná regulace neexistuje, možná se objeví za půldruhého roku. Jaká bude, mi není známo," řekl Žarov, jehož organizace v posledních pěti letech zablokovala přes 275 000 ruských webových stránek. Šlo zejména o servery zprostředkující údajně šíření narkotik nebo dětské pornografie, ilegální herní a sázkové weby a on-line loterie.

"Upřímně řečeno, způsoby zásahu žádné nevidím," konstatoval šéf Roskomnadzoru, který k zákroku proti webům nemusí mít soudní příkaz. Žarov podle agentury Interfax dodal, že "není stoupencem omezování a totálních zákazů".

V Rusku podle místních médií existuje několik "trollích farem", tou nejznámější je petrohradská instituce zvaná Agentura pro výzkum internetu, která je považována za prodlouženou ruku ruské vlády. V holdingu pracuje kolem 250 lidí, ročně provoz firmy stojí údajně kolem 270 miliónů rublů (přes 100 miliónů korun).


Člověk z NSA se přiznal, že vynesl tajná data. Kaspersky je prý smazal
4.12.2017 Idnes.cz
BigBrother
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého zaměstnance NSA z vynášení tajných materiálů. Ze soukromého počítače se pak tyto materiály údajně dostaly k ruským hackerům
NSA The National Security Agency - Národní bezpečnostní agentura, vznikla v listopadu 1952 | foto: thedailysheeple.com

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo Nghia Pho, bývalého zaměstnance NSA, z nelegálního „vědomého přechovávání informací související s národní bezpečností“. Konkrétně mělo jít o materiály v digitální i tištěné podobě, který Pho během let 2006 a 2016 vynesl ze své kanceláře NSA v Marylandu do svého domova v Ellicott City (podrobnosti o žalobě v PDF na Justice.gov).

Tím, že Pho data vynesl z NSA na svůj soukromý počítač, porušil nejen vnitřní bezpečnosti předpisy NSA, ale také zákon o informacích souvisejících s bezpečností USA, konkrétně paragraf o sběru, přenosu a ztrátě bezpečnostních informací (viz 18 U.S. Code paragraf 793)

Kanceláře NSA v Marylandu (červená značka) a Ellicot City (modrá značka)
Kanceláře NSA v Marylandu (červená značka) a Ellicot City (modrá značka)

Pho podle obžaloby vynesl i data klasifikována jako TOP SECRET, SECRET a CONFIDENTIAL, což jsou označení vyhrazená pro dokumenty, jejichž únik by mohl znamenat „závažné ohrožení národní bezpečnosti“.

Sedmašedesátiletý Nghia Hoang Pho se k činu přiznal (PDF) a přijal tak nabídku žalobce výměnou za mírnější trest. Podmínky dohody (“plea deal“) nejsou zveřejněny.

Role společnosti Kaspersky není jasná
O případu jsme na Technet.cz informovali v říjnu, kdy se objevily informace o tom, že vynesená data získali ruští hackeři. Spekulovalo se totiž o tom, že ruští hackeři se k utajovaným dokumentům - jmenovitě těm o pronikání do cizích počítačových sítí - dostali skrze antivirový systém Kaspersky, který měl prý Pho nainstalovaný na svém domácím počítači.

Američtí vyšetřovatelé tehdy podle informací The Wall Street Journal spekulovali o tom, že ruští hackeři se o umístění tajných materiálů na soukromém počítači dozvěděli právě díky antiviru ruské firmy Kaspersky Lab.

Ruská antivirová firma od začátku takové nařčení odmítá. Dále společnost Kaspersky Lab uvedla, že je ochotna setkat se s vládními představiteli USA nebo poskytnout své zdrojové kódy k oficiálnímu auditu.

Firma Kaspersky Lab se dostala do nemilosti federálních úřadů USA, které ji označily za nedůvěryhodnou a software Kaspersky od září 2017 nesmí být instalován na vládní počítače USA. Existuje totiž podezření, že Kaspersky spolupracoval či spolupracuje s ruskou rozvědkou FSB. Také toto obvinění zakladatel firmy, Eugen Kaspersky, rezolutně odmítl: „Společnost Kaspersky Lab nemá žádné vazby na vlády, nikdy nepomáhala a ani nebude pomáhat žádným vládám jakéhokoliv státu v kyberšpionážních aktivitách.“
Eugene Kaspersky (Twitter)
@e_kaspersky
05.října 2017 v 20:05, příspěvek archivován: 03.prosince 2017 v 23:03

OK, here is our official statement re the recent article in WSJ. https://t.co/rdH6YcsZBZ

323 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit
Podle interního vyšetřování má incident nevinné vysvětlení
Kaspersky Lab zveřejnily předběžné výsledky svého interního vyšetřování. Podle nich došlo k běžné detekci škodlivého software na soukromém počítači: „Náš produkt detekoval známý malware Equation na uživatelově počítači. Později na stejném počítači našel i stopy po pirátské verzi Microsoft Office a komprimovaný soubor 7zip obsahující do té doby neznámý malware.“

Kaspersky Internet Security
Kaspersky Internet Security

V souladu s nastavením poté antivir poslal vzorek tohoto neznámého malware do laboratoří na testování. „Ukázalo se, že komprimovaný soubor obsahoval několik malware spojených se skupinou Equation, a také několik wordovských dokumentů označených jako tajné.“

Kaspersky Lab tak vysvětlují, že necílily úmyslně na konkrétní počítač: „Komprimovaný soubor byl detekován automaticky naší proaktivní technologií.“ Navíc byl údajně archiv, automaticky zaslaný do Kaspersky Lab, vzápětí smazán, a to na příkaz šéfa Kaspersky Lab.

Kromě toho Kaspersky tvrdí, že daný počítač byl možná „napaden více hackery“, neboť na něm antivir našel stopy po velkém množství malware. Výsledky svého interního šetření je firma Kaspersky údajně hotova poskytnout k prověření třetí straně.


Ruský antivirus Kaspersky podezírají v Británii ze špionáže
4.12.2017 Idnes.cz
BigBrother
Putinovo Rusko je bezpečnostní hrozba. Britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) varovalo vládní úřady před používáním antivirového softwaru od ruské společnosti Kaspersky Lab kvůli obavám ze špionáže.
Eugene Kaspersky osobně zahajuje Security Analyst Summit 2017. | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Šéf NCSC Ciaran Martin v dopise stálým sekretářům uvedl, že ruský antivirový software by se neměl používat v systémech obsahujících informace, které by mohly poškodit národní bezpečnost, pokud by k nim získala přístup ruská vláda.

Dodal, že NCSC jedná se společností Kaspersky Lab o vytvoření mechanismu, který by produkty firmy umožnil v Británii kontrolovat. Firma Kaspersky k situaci také vydala prohlášení, ve kterém se mimo jiné uvádí, že se na spolupráci s NCSC těší. Šéf společnosti na Twitteru navíc upřesnil, že výrobky firmy nebyly v žádném případě na britském trhu zakázány.

Eugene Kaspersky (Twitter)
@e_kaspersky
02.prosince 2017 v 14:10, příspěvek archivován: 04.prosince 2017 v 13:44
Let me stress: there is *no* ban for KL products in the UK. We are in touch with @NCSC regarding our Transparency Initiative and I am sure we will find the way to work together

92 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit
Jak jsme na Technet.cz informovali, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již dříve nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky Lab. Zdůvodnila to obavami z úzkých vztahů firmy s ruskými zpravodajskými službami a z možného využívání softwaru k ruské špionáži.

Člověk z NSA se přiznal, že vynesl tajná data. Kaspersky je prý smazal
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého zaměstnance NSA z vynášení tajných materiálů. Ze soukromého počítače se pak tyto materiály údajně dostaly k ruským hackerům.

NSA měla v plánu infikovat aplikace v Google Play a skrze ně pak sledovat...
Podezření zesílilo již letos v květnu, kdy se podle agentury Bloomberg objevily e-maily z roku 2009, které spolupráci antivirové firmy s ruskou tajnou službou naznačují. Zakladatel firmy Eugene Kaspersky to samozřejmě kategoricky popřel. Jeho tvrzení a další podrobnosti naleznete v našem článku. Kaspersky Lab tvrdí, že se stala obětním beránkem rostoucího napětí mezi Washingtonem a Moskvou.

Ruská antivirová firma Kaspersky Lab patří celosvětově mezi deset firem s největším podílem na trhu antivirových aplikací. Jejich antivirus patří k nejlépe hodnoceným na trhu. V bezpečnostní komunitě se ovšem neoficiálně mluví i o tom, že Kaspersky „zřejmě nějakým způsobem spolupracuje s ruskými autoritami“.

Podobné problémy řeší už delší dobu také čínská společnost Huawei, která dodává síťovou infrastrukturu operátorům po celém světě. V roce 2014 před firmou varovala i česká BIS. Přitom už v roce 2012 americké úřady obvinily Huawei ze špionáže.


Britské úřady byly varovány před antivirovým programem Kaspersky

4.12.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) varovalo vládní úřady před používáním antivirového softwaru od ruské společnosti Kaspersky Lab. Spojené státy již dříve používání tohoto softwaru vládním úřadům zakázaly kvůli obavám z ruské špionáže.

Šéf NCSC Ciaran Martin uvedl, že ruský antivirový software by se neměl používat v systémech obsahujících informace, které by mohly poškodit národní bezpečnost, pokud by k nim získala přístup ruská vláda. Dodal, že NCSC jedná se společností Kaspersky Lab o vytvoření mechanismu, který by produkty firmy umožnil v Británii kontrolovat.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky Lab. Zdůvodnila to obavami z úzkých vztahů firmy s ruskými zpravodajskými službami a z možného využívání softwaru k ruské špionáži. 

Společnost Kaspersky Lab ale popírá, že by Rusku se špionáží pomáhala. Tvrdí, že se stala obětním beránkem rostoucího napětí mezi Washingtonem a Moskvou.


Hackeři tvrdí, že ukradli dokumenty italské vlády a armády

16.11.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother

Italská policie vyšetřuje hackerský útok na místní úřady. Skupina Anonymous totiž zveřejnila údajnou komunikaci mezi členy administrativy a oznámila, že má v držení stovky dokumentů s osobními údaji italských činitelů. Policie v úterý uvedla, že útok zaregistrovala v sobotu, napsala agentura Reuters. Potvrzené je prý v tuto chvíli vniknutí do e-mailové schránky příslušníka policie a zaměstnance ministerstva obrany.

Specializované oddělení policie uvedlo, že "technické vyšetřování... zatím neodhalilo další narušení úředních informačních systémů". Z osobních schránek dvou státních zaměstnanců byly údajně ukradeny e-mailové kontakty a další dokumenty. Zdroj obeznámený s vyšetřováním Reuters řekl, že pátrání policie pokračuje, dosud však prokázalo pouze narušení dvou účtů.

Hackeři skupiny Anonymous na svém italském blogu zveřejnili kopii e-mailu údajně odeslaného z vládní adresy pracovníkovi kanceláře premiéra Paola Gentiloniho. Obsahuje prý jména členů ochranky, která bude předsedu vlády příští týden doprovázet na cestě do Boloně.

Dále se na stránkách objevil dopis s rádiovými frekvencemi použitými bezpečnostními pracovníky během říjnové návštěvy Gentiloniho v Bruselu a čerstvé instrukce pro římskou policii ohledně konfrontací s demonstranty. Anonymous rovněž zveřejnila několik výplatních pásek, kopie osobních dokladů a informace ohledně platů v armádě.

Mají prý složky státních i evropských institucí
Anonymous ale tvrdí, že získala také složky z několika ministerstev, státních i evropských institucí. Má se jednat o e-maily, telefonní čísla, příkazy policejních stanic, kopie dokladů totožnosti, fotografie agentů či vojáků.

"Občané, s potěšením vám oznamujeme, v zájmu demokracie a důstojnosti národů, že máme v držení seznam osobních údajů týkajících se ministerstva vnitra, ministerstva obrany, vojenského námořnictva, jakož i úřadu vlády a evropského parlamentu," citoval deník Corriere della Sera prohlášení Anonymous. "Zkorumpovaná vládo, revoluce se nezadržitelně děje i zde, a její strůjci nyní znají vaše jména, vaše telefonní čísla, vaše adresy," pokračuje sdělení.

Ministerstvo obrany podle Reuters popřelo, že by jeho informační systémy měly "díry", a dodalo, že zveřejněný materiál byl osobního charakteru a pocházel především z osobních účtů jednotlivých zaměstnanců. "Žádné oficiální informace nebyly ukradeny, a už vůbec ne jakékoli tajné informace," znělo prohlášení rezortu obrany.


Hacking Team: co všechno uměl a jak to dokázal?
9.11.2017 Root.cz
BigBrother

Úspěšný útok na Hacking Team svlékl do naha jednu z velkých společností, která nabízí počítačové útoky a sledování na objednávku. Co všechno firma zákazníkům nabízela? Proč se jí takové útoky dařily?

Na letošní konferenci OpenAlt zazněla také velmi zajímavá přednáška o případu společnosti Hacking Team, která dlouhá léta prodávala své služby vládám a organizacím po celém světě. Všechny detaily se provalily s bezpečnostním průnikem, při kterém firmě unikla prakticky všechna data. Umožnila nám nahlédnout pod pokličku takové společnosti.

Od hackování ke „vzdálenému monitorování“
Petr Hanáček z FIT VUT v Brně začal svou přednášku jako příběh z Milána, kde žili dva přátelé, kteří se živili počítačovou bezpečností. Občas něco konzultovali, občas něco hackli, až za nimi přišla policie. Ale ne je zatknout, ale aby s nimi spolupracovali. Tak vznikla intenzivní spolupráce, ale už se nehackovalo, ale „vzdáleně monitorovalo“.

Tak vznikla firma Hacking Team, která vytvořila systém nejprve pojmenovaný Galileo, pak Da Vinci a nakonec Remote Control System. Pak začali své služby prodávat dalším firmám, tajným službám a podobně. Ani se tím moc netajili, veřejně své služby inzerovali a zveřejňovali, kolik států si je pronajímá. Informace o jejich činnosti jsme měli jen zprostředkovaně, když se provalil nějaký hack. Mezinárodní novinářská organizace pak zmapovala 21 podezřelých států, které pravděpodobně s Hacking Teamem spolupracovaly. To už jsme věděli, co dělají, pro koho to dělají, ale neznali jsme žádné detaily. Chyběly informace o obchodním modelu, jejich schopnostech a znalostech.

Pak přišel 5. červenec 2015, kdy Hacking Team ochutnal vlastní medicíny a byl hacknut. A to tak, že úplně, uteklo jim v podstatě všechno – celkem 400 GB dat. Útočníci se dostali k mnoha citlivým informacím a všechno to zveřejnili na internetu. Na Twitteru Hacking Teamu zveřejnili zprávu o tom, že firma nemá co skrývat a každý se může podívat. Tím jsme dostali unikátní příležitost se podívat, jak přesně taková společnost funguje. Není samozřejmě jediná, takových společností existuje mnoho.

Velký unik otevřel velký svět
Firmě unikl například kompletní seznam klientů, do té doby jsme znali jen asi čtvrtinu z nich. Mezi klienty z Evropské unie se najdeme taky, takže Hacking Team pracoval i pro nás. Znepokojivé je, že mezi státy byly i některé ne úplně slušné země. Bůh ví, k čemu ten software zneužívaly. Mezi nejlépe platící země patří Mexiko, Itálie, Maroko. Česko se nachází přibližně uprostřed seznamu.

Unikl taky přibližně milion e-mailů, netrvalo dlouho a někdo naprogramoval vyhledávač, ve kterém je možné si jednotlivé zprávy filtrovat. Unikly také kompletní účetní doklady, ze kterých plyne, že si služby nekupovaly jen státy, ale například také banky. Není jasné, k čemu zrovna banka takové služby potřebuje, ale je možné zjistit, že šlo konkrétně o oddělení interního auditu. Zajímavá je například také objednávka od americké DEA, která by měla mít dostatek vlastních amerických odborníků.

Podařilo se získat také přístupová hesla k mnoha různým službám jako jsou anonymizéry nebo i SSH účty na různých serverech. Mnoho z hesel bylo velmi triviálních jako kittens nebo P4ssword. Některá hesla byla zahašovaná, takže bylo potřeba na ně pustit duhové tabulky a podařilo se je odhalit.

Zveřejněny byly také ceníky, které dávají alespoň přibližnou představu o cenách. Většina částek za útok se pohybuje okolo 40 000 eur. Neznamená to, že ke všem nabídkám existuje útočný kód. Nemá smysl ho psát hned, ale čekalo se, až přijde kritické množství objednávek a pak se teprve kód napsal. Ceník tedy trochu lže a nedává přesnou představu o aktuálních schopnostech firmy.

Hacking Team u nás přímo neprodávala, ale měl sjednanou spolupráci s českou společností, která služby lokálně přeprodávala. Podle mailové komunikace se bavili o tom, že by se mohly jejich služby prodávat také českému NBÚ. Nakonec k tomu ale nedošlo, protože NBÚ má za úkol potírat kybernetické bezpečnostní hrozby a Hacking Team je někde na pomezí, proto byl nápad pro jistotu shozen ze stolu.

Co Hacking Team uměl?
O konkrétních možnostech Hacking Teamu dává přehled prezentace, která je součástí úniku. Nabízel například sledování webového prohlížeče, odposlech mikrofonu, sledování klávesnice, natáčení uživatele webovou kamerou a podobně. Na mobilních telefonech to bylo navíc sledování historie volání, lokalizace uživatele a odposlech uživatele. Na mobilu má odposlech úplně jiný rozměr, protože si sebou vlastně nosíte v kapse vlastní štěnici.

Nabízené služby vypadají velmi lákavě, protože nabízejí odpověď na řadu scénářů. Možnosti jsou až tak zajímavé, že se dá pochybovat o tom, že to Hacking Team všechno opravdu dokáže. Výrobci nám totiž tvrdí, že jejich přístroje jsou skvělé a bezpečné a najednou tu je firma, která tvrdí, že dokáže cokoliv.

Klient dostává vlastní aplikaci, která mu dovoluje ovládat celý systém a objednávat si v něm jednotlivé útoky. Celá akce začne tím, že si v aplikaci naklikáme objekt a potom si necháme vygenerovat soubor s exploitem. Původně šlo o samoobsluhu, ale uživatelé zacházeli s drahocennými exploity velmi ledabyle a nechávali je povalovat po internetu a tím zvyšovali riziko prozrazení. Proto se přešlo na klasický ticketovací systém a balíček s exploitem připravovali na požádání přímo lidé v Hacking Teamu.

Výsledkem je například wordovský dokument, který je vyroben přesně tak, aby ho dotyčný čekal, například na základě předchozí komunikace, kterou už chvíli sledujeme. To je nejkomplikovanější varianta proti paranoidním obětem. U ostatních si to můžu zjednodušit a poslat třeba poděkování e-mailovým přátelům.

Je také možné škodlivý kód vložit například do webové stránky, která je kopií nějakého webu. Hacking Team umí i dodat krabičku s názvem Network injector, která konkrétnímu uživateli zamění původní stránku za napadenou. Často si tuto akci ale umí objednatel zajistit sám, takže instalace krabičky není potřeba.

Jakmile je kód u oběti, je možné si sednout ke konzoli a začít programovat útok. Je například možné zvolit, kdy a co chceme provádět. Kdybychom třeba používali mobil jako štěnici a trvale odesílali data, velmi rychle vybijeme baterii. Můžeme proto nahrávat do souboru a buďto odesílat v nějakých intervalech nebo ještě lépe počkat, až se mobil dostane na Wi-Fi.

Takto je možné zařízení sledovat, získávat z něj informace a zařazovat je také do kontextu. Je to krásná aplikace, vypadá to jako z nějakého amerického filmu. Umožňuje například sledovat setkávání jednotlivých obětí, analyzovat obsah, vytvářet profily jednotlivých cílů a podobně. Je vidět, že se Hacking Team staral o svoje zákazníky a vytvářel jim aplikaci, se kterou je radost pracovat.

Kde se vezme exploit?
Je skutečně možné takto snadno zařízení napadnout? Abychom to mohli udělat, musíme mít připravené nějaké exploity. Hacking Team ve skutečnosti nabízel mnoho možností, jak zařízení infikovat. Je možné použít CD nebo flash disk, použít například port Firewire nebo třeba přímou instalaci po vyjmutí disku.

Stejně tak je možné infikovat vzdáleně pomocí knihovny zero-day exploitů. Vytvořili například nový nástroj melting tool, který dokáže kód injektovat přímo do provozu během stahování obsahu z internetu. Prakticky všechno bylo prováděno vzdáleným přístupem, přestože je to složitější, dražší a náročnější než lokální napadení zařízení. Vyžaduje to sice rozsáhlou knihovnu exploitů, ale většina klientů nechtěla s fyzickým útokem nic mít.

Hacking Team využíval několik různých kategorií útoků: nejjednodušší sociální, veřejně dostupné exploity až zero-day exploity. Ty jsou jako čerstvě maso, nevydrží věčně. Potřebuji mít nějaký mechanismus dodávání stále čerstvé zásoby exploitů. Nemůžu si je nasyslit do budoucna, protože po pěti letech už nebudou fungovat. Opravdu citlivé operace si Hacking Team chránil a pracoval s nimi sám, aby nedošlo k úniku a tím znehodnocení exploitu.

Zdroje exploitů jsou různé, firma může buďto vytvářet útočný kód sama nebo je nakupovat. Není příliš reálné, aby firma sama hledala všechny chyby. Hacking Team hledal různé cestičky, včetně některých velmi kreativních. Snažila se například spolupracovat s univerzitami, které by například během nějakého výzkumu objevovaly a posílaly bezpečnostní chyby. Hlavním zdrojem je ale nákup exploitů od lidí, kteří se tím živí.

Příkladem je například Vitalij Toropov, který do roku 2015 aktivně a veřejně hledal a hlásil bezpečnostní chyby v software. Pak ale přestal. Nebo je spíš přestal dávat do otevřených databází. Víme, že začal exploity prodávat Hacking Teamu a udělal si z toho dobrou živnost. Posílal normální faktury, které se našly v Hacking Teamu. Firma poté vypracovala systém, který jí umožnil nakupovat efektivně a automatizovaně pomocí vyplňování dotazníků. Dnes jsme už dále, existuje portál Zerodium, který funguje jako aukční server na exploity. Najdou se tu levné útoky na známé redakční systémy jako WordPress, Drupal a Joomla, ale i požadavek na „svatý grál“ v podobě vzdáleného útoku na zařízení od Apple.

Nejčastěji byly využívány dva konkrétní exploity: útok na jádro Windows – konkrétně knihovnu ATMFD.dll a také Flash player. První chyba se týká programu Adobe Type Manager, který do Windows přidával podporu True Type fontů. Původně šlo o samostatný program, který se později stal součástí systému. Chyba přežila několik desetiletí a mnoho verzí Windows. Ten kód je i v desítkách, ale je už samozřejmě opravený. Hacking Team byl prozrazen těsně před vydáním Windows 10, takže Microsoft stihl vydat záplatu.

Chyba ve Flashi se pak zneužívala tak, že se vložil flashový objekt do powerpointové prezentace. Při jejím otevření došlo k načtení a spuštění Flashe, který byl přes díru zneužit ke stažení útočného kódu, který pak prováděl samotný útok. Zajímavé ale je, že na první pohled jde o dva velmi rozdílné exploity pro různé technologie. Že by se jeden člověk zabýval dvěma tak rozdílnými systémy a hledal v nich slabiny? Mají ovšem jednu společnou věc: oba nástroje programovala společnost Adobe. Vitalij Toropov se tedy při své práci zaměřil na produkty jedné společnosti, která má z hlediska bezpečnosti velmi špatnou pověst.

Stále stejné chyby už 40 let
Nejčastěji jsou stále zneužívány chyby přetečení zásobníku, kdy programátor používá pro kopírování řetězců nebezpečné knihovní funkce. První popis se přitom objevil už v roce 1972, poprvé to bylo v praxi zneužito v roce 1988 a v roce 1996 se objevil první vyčerpávající návod, který dokázal použít kdokoliv: Smashing The Stack For Fun And Profit. Je to tu s námi třicet let a měli bychom být schopni s tím už pracovat. Naštěstí není nebezpečných funkcí tolik a je možné napsat vyhledávací software, který programátora upozorní na nebezpečné chování.

Jsme ale v roce 2017 a problém není stále uspokojivě vyřešen. My vlastně nechceme psát kód bez chyb a snažíme se to nějak obejít. Je to například ASLR, který přesouvá data v paměti náhodně, ale ani ten není samospásný. Před dvaceti lety by to bylo ultimátní řešení, které by zabránilo všem útokům. Dnes už jsou známy postranní kanály, které nám dovolují zjistit, kde se v paměti dané části nacházejí. Těch kanálů navíc stále přibývá.

Můžeme například použít také NX bit, kanárky a další. Všechno se to ale ukazuje být nefunkční. Útočníci totiž umí tato opatření obcházet. Pokud například pomocí NX bitu zakážeme spouštění kódu na zásobníku, může útočník zneužít už existující kód v regulérním programu. Najde si užitečné části původního programu, které končí instrukcí ret a ty využije. Takto si pak může svůj útočný kód poskládat. Je to jen jedna z mnoha možností, ale ukazuje to, že je to pro útočníka řešitelné.

Hlavní problém je, že programování v C skrývá mnoho dalších pastí jako například přetečení integeru. O mnoha pastech navíc programátor často netuší. Například že funkce abs může vrátit i zápornou hodnotu nebo že sečtení dvou kladných integerů může vrátit záporný výsledek. Tuší takové věci náš běžný student informatiky? Já nevím.

Velmi často se objevují nové způsoby zneužití programátorských chyb, o kterých jsme dříve nevěděli nebo jsme si nedokázali zneužití představit. Navíc tyto chyby není možné zachytit při překladu. Jedinou možností je psát kódy bez chyb.


Hluboko uvnitř procesorů Intel jsou zadní vrátka. Pokud je někdo zneužije, způsobí digitální apokalypsu
7.11.2017 Živě.cz
BigBrother
Ačkoliv se často praví, že je nejrozšířenějším operačním systémem na světě Linux, jehož jádro najdete v každém telefonu s Androidem, na většině serverů a v síťových krabičkách všeho druhu, ve skutečnosti by to mohl být MINIX.

Procesory od Intelu obsahují mnoho drobných součástí a patří k nim i speciální firmware Management Engine (ME), který přežívá v jednom z čipů procesoru. Moc se o něm neví, bezpečnostní experti jej však už roky reverzně analyzují, a tak přece jen něco vyčmuchali.

Skrytý kód, který má přístup úplně ke všemu, a vy o tom nevíte
ME 10, který je součástí procesorů počínaje architekturou Skylake, podle textových řetězců používá k běhu zmíněný MINIX. Přestože nikdo přesně neví, k čemu slouží, experty zaujala jeho ohromná moc.

ME je totiž příliš hluboko v procesoru, takže nad ním nemá majitel počítače žádnou kontrolu. Management Engine má přitom přístup k operační paměti a síti včetně Wi-Fi čipu. Zároveň neustále běží, i když je velký operační systém o několik pater nad ním vypnutý. Stačí, když je počítač připojený ke zdroji napájení.

Klepněte pro větší obrázek
Schema několika úrovní softwaru podle Googlu. Zatímco úplně nejvýše jsou uživatelské programy a velký operační systém jako Linux nebo Windows, níže jsou postupně speciální programy přežívající v samotných čipech. Třeba UEFI, firmwary jednotlivých komponent a úplně nejhlouběji na úrovni -3 mocný ME od Intelu.
Ačkoliv ME nejspíše provádí běžné rutinní a bezpečnostní operace (je napojený třeba na systém IntelR Anti-Theft), jeho přítomnost v procesoru se nelíbí třeba Googlu (PDF), který procesory od Intelu používá ver svých datových centrech.

Googlu se ME nelíbí, vždyť jde o zadní vrátka do jeho datových center
Internetové jedničce z Mountain View se není čemu divit, kvůli schopnosti síťové komunikace a přístupu do RAM lze totiž ME bez nadsázky považovat za zadní vrátka do počítače. Ne, za supervrátka, protože vše běží až na samotné úrovni firmwaru hardwaru!

Klepněte pro větší obrázek
K čemu všemu má Intel ME přístup
Čistě hypoteticky by tedy mohla jakási entita, která by k ME získala přístup, rozeslat na všechny počítače připojené k internetu instrukci, ať z webu stáhnou nějaká data a nahrají je do RAM, kde se zpracují a s nejvyššími právy spustí libovolný kód.


V USA chystají obvinění členů ruské vlády z hackerských útoků

7.11.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americké ministerstvo spravedlnosti má dostatek důkazů, aby obvinilo šest členů ruské vlády z podílu na loňském hackerském útoku proti serverům Demokratické strany. Oznámil to list The Wall Street Journal. Prokuratura by prý mohla přivést kauzu k soudu příští rok, podle amerického listu je ale zadržení obviněných nepravděpodobné.
Z Ruska byl údajně před loňskými prezidentskými volbami v USA veden hackerský útok, při němž bylo ze serverů americké Demokratické strany ukradeno velké množství elektronické pošty, která vrhala nepříznivé světlo na prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou. Později se e-maily objevily na kontroverzním serveru WikiLeaks.

Americká kontrarozvědka už v lednu údajně zjistila, že útok zorganizovaly ruské tajné služby na přímý příkaz prezidenta Vladimira Putina, který chtěl Clintonovou znevýhodnit v souboji s republikánským kandidátem a pozdějším volebním vítězem Donaldem Trumpem. Kreml jakékoli vměšování do amerických voleb popírá.

U soudu příští rok
Na vyšetřování v USA se podle listu The Wall Street Journal podíleli agenti FBI a prokurátoři z Washingtonu, Filadelfie, Pittsburghu a San Franciska. Kauza by se mohla dostat před soud příští rok. Obvinění by ruským činitelům znepříjemnilo cesty do zahraničí, zatýkání či věznění se ale nepředpokládá, píše americký list.

Spojené státy obvinily Rusy z hackerských útoků už letos v březnu. Ministerstvo spravedlnosti vzneslo obvinění proti dvěma ruským zpravodajským důstojníkům a dvěma hackerům, kteří údajně v roce 2014 organizovali útok na půl miliónu účtů internetové společnosti Yahoo.

Ruská oficiální místa na informaci amerického listu zatím nereagovala. Ruská agentura RBK napsala, že jména údajných ruských viníků by mohla být zveřejněna počátkem příštího roku.


Ruská kyberšpionáž, čeští hackeři, zranitelné úřady. BIS vydala výroční zprávu
29.10.2017 Lupa.cz 
BigBrother
Bezpečnostní informační služba (BIS) tento týden zveřejnila svoji tradiční veřejnou výroční zprávu, tentokrát za rok 2016. Jedna sekce je věnovaná také kybernetické bezpečnosti.

Zpráva informuje, že členové české hackerské skupiny objevili zranitelnosti na webech několika státních institucí a na serveru hostujícím stránky státního představitele. Zmínky padly také o zranitelnosti na portálu jedné banky, plánech českých Anonymous, systému Visapoint nebo ruské kybernetické špionáži.

Celé znění sekce o kyberbezpečnosti ze zprávy BIS:
Obdobně jako v minulých letech monitorovala BIS problémy spojené s fungováním informačního systému Visapoint provozovaného Ministerstvem zahraničních věcí. V minulosti, především pak v roce 2015, se podařilo mnoho těchto problémů úspěšně odstranit, některé však přetrvávají.

Stálým problémem IS Visapoint zůstávají zápisy do systému prováděné automatizovanými softwarovými nástroji. Ty zaregistrují značné množství volných termínů pro pohovory, které jsou nezbytnou součástí žádostí o vízum, a brání tak běžným žadatelům zaregistrovat se standardním způsobem na pohovor na českém zastupitelském úřadu. Běžní žadatelé pak nemají jinou možnost, než od tzv. zprostředkovatele zaregistrovaný termín na pohovor za značnou finanční částku odkoupit.

V průběhu roku BIS informovala MZV o skutečnosti, že někteří ze zprostředkovatelů zápisů na volné termíny pohovorů nalezli způsob překonání pokročilého ochranného prvku reCAPTCHA, který MZV v té době využívalo v IS Visapoint jako ochranu proti automatizovaným softwarovým nástrojům. Ze snahy zprostředkovatelů zápisů překonat prvek reCAPTCHA je zřejmé, že registrace na volné termíny pohovorů je i nadále oblastí, ve které se pohybují značné finanční prostředky.

České hackerské skupiny

V průběhu roku 2016 BIS zjistila, že členové české hackerské skupiny objevili zranitelnosti na webových portálech několika státních institucí a na serveru hostujícím internetové stránky významného českého státního představitele. Skupina využila těchto zranitelností a umístila na portály skript na ovládání serveru (tzv. shell). S ohledem na dřívější i ostatní aktivity hackerské skupiny bylo možné předpokládat snahy o využití objevené zranitelnosti k finančnímu obohacení. Informace o zranitelnosti se mohla tato skupina pokusit prodat ať již přímo dotčeným státním institucím nebo např. osobám z hackerského prostředí.

Skupina objevila na portálu jedné v ČR působící banky konkrétní zranitelnost. Totožná skupina umístila do informačního systému další banky působící v ČR tzv. shell, který jejím členům pravděpodobně umožňoval přistupovat k dalším bankovním systémům. Tento shell měl zároveň sloužit jako tzv. backdoor, a měl tak členům skupiny umožňovat utajený přístup do informačního systému banky i v případě, že by byla odstraněna (tj. opravena nebo zablokována) zranitelnost, již zneužili k prvotnímu průniku do zmíněného informačního systému.

V závěru roku informovala BIS o plánech českých Anonymous uskutečnit elektronické útoky proti webovým portálům českých státních institucí v rámci akce Million Mask March (celosvětový hromadný pochod organizovaný „hnutím“ Anonymous), která se konala 5. listopadu 2016. Na základě obdobných případů z minulosti bylo možné předpokládat nejspíše jednoduché útoky typu (D)DoS, případně defacement, tedy takové útoky, které již čeští Anonymous v minulosti úspěšně provedli.

Zranitelnosti

BIS při šetření ke kompromitacím síťových zařízení kyberšpionážní kampaní získala také informace o konfiguraci portů na některých IP adresách patřících do rozsahu několika českých ministerstev. Některé porty otevřené do internetu umožňovaly přímý přístup k autentizačním formulářům využívaným pro administraci síťových zařízení umístěných na IP adresách spravovaných ministerstvy, v některých případech byla stále používána zastaralá varianta Key Exchange Algorithm, jejíž zranitelnosti již byly publikovány v otevřených zdrojích. BIS rovněž zjistila, že některá síťová zařízení měla v té době již zastaralý firmware.

V průběhu roku poskytla BIS Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace o rozcestníku, který umožňuje přístup k doménám využívaným pro elektronické útoky. Tyto domény pak zpravidla slouží pro phishingové útoky, nebo jsou zdrojem pro stažení škodlivých kódů. Útoky z nich vycházející pravděpodobně souvisejí s kyberšpionáží či obecně s kybernetickým zločinem. Jejich existence představuje bezpečnostní riziko především pro možnost kompromitace kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů na území ČR a následné špionáže či napadení.

Ruská kybernetická špionáž

BIS v roce 2016 pokračovala v šetření započatém již v roce 2015 zaměřeném na možnou kompromitaci routerů na IP adresách ve správě dvou českých státních úřadů. BIS získala nové informace technického charakteru, které mohly napomoci k odhalení případné kompromitace konkrétních routerů.

Kampaň APT28/Sofacy je v současné době zřejmě nejaktivnější a nejviditelnější ruskou kyberšpionážní kampaní s velice rozmanitými oblastmi působnosti – od primárních oblastí diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře. Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných, a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům – ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání. Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy byla v roce 2016, stejně jako v roce předcházejícím, proti českým cílům velice aktivní. Kampaň využívala k útokům proti českým cílům počítačovou infrastrukturu umístěnou v zahraničí. Zmíněná kampaň kompromitovala několik soukromých emailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí. Útočníci kampaně APT28/Sofacy se z emailových účtů mohli dozvědět mj. mnohé osobní informace o jejich majitelích.

Cílem ruské kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy se stala také česká vojenská výzkumná instituce. V průběhu podzimu 2016 probíhala další vlna ruské kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy, která cílila na ministerstva zahraničních věcí a obrany v evropských státech.

Mimo výše zmíněné informovala BIS v roce 2016 své adresáty o elektronických útocích v rámci dalších konkrétních kyberšpionážních kampaní.


Ruský antivir chrání VZP i vnitro. Podle USA je bezpečnostním rizikem
29.10.2017 Idnes.cz
BigBrother
Americké bezpečnostní složky jsou přesvědčené, že antivirový program ruské společnosti Kaspersky nejenom brání před viry, ale naopak slouží i jako zadní vrátka pro ruské hackery. V Česku ale Rusové chrání třeba i ministerstvo vnitra či VZP. Před hrozbou nepřímo ve výroční zprávě varovala i BIS.

Deník Wall Street Journal (WSJ) nedávno popsal, jak ruští útočníci s pomocí programu Kaspersky ukradli přísně tajné materiály národní bezpečnostní agentury NSA, což může vést k oslabení kybernetické obrany USA.

Program dle The New York Times (NYT) dokonce na počítačích, na kterých je nainstalovaný, nepátrá jen po virech, ale také hledá dokumenty, které jsou označené třeba jako „přísně tajné“, aby na jejich přítomnost upozornil ruskou vládu.

Americká vláda už v září všem federálním úřadům s okamžitou platností přikázala antivirus odinstalovat ze všech počítačů tamních úřadů.

MF DNES ovšem zmapovala, že v Česku ten samý antivirový program Kaspersky nerušeně používají klíčové instituce. K obraně svých počítačů si ho dle smlouvy z registru ze začátku roku smluv vybralo například i ministerstvo vnitra.

Na dotazy MF DNES ovšem neodpovědělo.

Kaspersky běží i na všech počítačích Všeobecné zdravotní pojišťovny, která spravuje citlivé zdravotní údaje více než šesti milionů Čechů.

Ani VZP důvod, proč Kaspersky používá, nekomentovala. „Vzhledem k charakteru vašich dotazů a dotazovaným skutečnostem zvolte prosím postup podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ odmítl otázky redakce mluvčí VZP Oldřich Tichý.

To, že pojišťovna antivirový program firmy se sídlem v Moskvě používá, MF DNES zjistila z registru smluv, kam VZP v několika případech vložila detailní popis všech svých počítačových systémů včetně hardwaru, softwaru i jejich obrany.

USA už nevěří firmě Kaspersky
Před používáním ruských či čínských informačních technologií přitom ve své výroční zprávě vydané v úterý důkladně, byť obecně, varovala Bezpečnostní a inforační služba (BIS).

„Ekonomická výhodnost se často dostává do rozporu s bezpečnostními zájmy. Typickým příkladem je bezpečnost státních ICT systémů, kdy pro určité dodavatele není problém naplnit formální bezpečnostní požadavky pro účast v tendru, ačkoliv jsou jasně spojeni s relevantními bezpečnostními riziky,“ uvádí BIS ve veřené části své zprávy.

Útok přes domácí počítač
Celkově Kaspersky hlásí, že mezi jeho zákazníky patří na 270 tisíc firem po cleém světě. Americká NSA má ale s programem hořkou zkušenost. Hackeři se k jejím tajným informacím při incidentu z roku 2015, který vyšel najevo nyní, nedostali přímo přes počítače tajné služby.

Na těch byl už tehdy ruský antivirus zakázaný. Jeden ze zaměstnanců NSA ale přenesl přísně tajné dokumenty do domácího počítače, na kterém antivirový program Kaspersky běžel.

A právě antivirový sken pak na zajímavé soubory podle nejmenovaných zdrojů WSJ upozornil hackery.

Ti dle dostupných informací získali i informace o tom, jak naopak americká NSA napadá systémy v zahraničí.

Firma nařčení považuje za politickou hru
NYT pak doplnily, že izraelské tajné služby sledovaly ještě mnohem širší počínání Kaspersky, který vyhledával citlivé dokumenty na všech počítačích, nanichž byl nainstalován. Ruským tajným službám tak mohl sloužit podobně jako Google, jen pro soukromé a zabezpečené počítače. Izraelci pak před hrozbou varovaly Američany.

Kaspersky se proti nařčení důkladně ohrazuje.

„Jsme soukromá společnost a nemáme nevhodné vazby na jakoukoliv vládu, včetně té ruské. Jediné rozumné vysvětlení je, že jsme se ocitli uprostřed geopolitického boje,“ odmítl nařčení z USA šéf firmy Eugene Kaspersky s tím, že mu připomíná scénář céčkového špionážního filmu.

Kompletní vyjádření Kaspersky Lab
„Společnost Kaspersky Lab nemá žádné vazby na vlády, nikdy nepomáhala a ani nebude pomáhat žádným vládám jakéhokoliv státu v kyberšpionážních aktivitách. Společnost má za sebou dvacetiletou historii v oboru IT bezpečnosti, přičemž vždy splňovala jak nejvyšší etické obchodní postupy, tak i důvěryhodné postupy vývoje nových technologií. Kaspersky Lab považuje za nepřijatelné, že je nespravedlivě obviňována z něčeho, k čemu neexistují jasné důkazy, které by toto nařčení potvrzovaly. Zdá se, že se společnost Kaspersky Lab jakožto soukromá firma stala nástrojem geopolitického boje, kdy se ji každá ze stran snaží využít jako pěšáka ve své politické hře.

Eugene Kaspersky, CEO a zakladatel Kaspersky Lab, opakovaně nabídl, že se setká s vládními představiteli a že bude vypovídat před Kongresem USA. Rovněž je připraven poskytnout zdrojový kód společnosti k oficiálnímu auditu, který pomůže vyřešit veškeré otázky vlády USA vztahující se ke společnosti. Kaspersky Lab zůstává i nadále k dispozici všem vládním organizacím, které budou vyžadovat spolupráci při jakékoli formě vyšetřování. Společnost je přesvědčena, že podrobnější přezkoumání jejích aktivit potvrdí, že jsou veškerá obvinění neopodstatněná.“

Kaspersky vystudoval kryptografii na škole podporované KGB a v minulosti pracoval v ruské vojenské rozvědce. Agentura Bloomberg informovala, že zaměstnanci Kaspersky tvořili doprovod ruských agentů FSB při jejich zásazích.

Firma nedávno oznámila celosvětový start svého antiviru pro domácí použití, který hodlá nabízet zdarma. Američtí bezpečnostní experti ale ruskému antiviru nedůvěřují.

„Antivirus poskytuje spolehlivý vzdálený přístup, který může být použitý k jakémukoliv účelu. Od spuštění zničujícího útoku, až po sledování tisíců nebo dokonce milionů uživatelů,“ řekl NYT bezpečnostní expert a někdejší příslušník NSA Blake Darché.

Kaspersky používá i brněnská městská policie či špičkové výzkumné instituce
To firmy i instituce musejí platit. Jak plyne z dokumentů umístěných v registru smluv, brněnská městská policie od Rusů koupila nejenom antivirový program, ale i zabezpečení e-mailových schránek a serverů za půl milionu.

Podle mluvčího Jakuba Ghanema si strážníci antivirus vybrali kvůli široké databázi virů. „Informace o programu Kaspersky jsme zaznamenali. Obracíme se na zprostředkovatelskou firmu s žádostí o vyjádření k bezpečnosti softwaru,“ konstatoval mluvčí strážníků Jakub Ghanem.

Že by prostřednictvím softwaru, který má počítače chránit, mohli naopak hackeři unikátní výzkumy krást, neobávají ani akademici. Antivirový program Kaspersky brání i počítače Ústavu fyzikální chemie pojmenovaném po Nobelistovi Jaroslavu Heyrovském.

Prestižní instituce nakoupila 250 licencí na tři roky za takřka sto tisíc korun. Stejný antivirový program ale nakoupil i Ústav informatiky akademie věd. A Mendelova univerzita v Brně pořídila rovnou 1500 licencí za 210 tisíc korun.

To, že české úřady antivirový program používají, se přitom příliš nelíbí šéfovi Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušanu Navrátilovi.

„Můj názor je ten, že bychom měli používat hardware či software pouze států, kteří jsou našimi spojenci – ať už v EU, či v NATO. Problém je v zákoně o veřejných zakázkách. Ten to takto rozlišovat neumožňuje,“ řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES.

BIS varovala i před Číňany
Podezření západních agentů se ale netýká jen Rusů, ale i čínských firem.

Vyzvědačství má v Číně tradici. Proč by Česko mělo být výjimkou?
„V čínském hardwaru mohly existovat úmyslně vložené chyby. Ty mohou v případě potřeby posloužit k vyřazení komunikační infrastruktury protivníka nebo získání citlivých informací,“ varovala ve své zprávě před čínskými firmami Huawei a ZTE v roce 2014 i česká Bezpečnostní informační služba ČR (BIS).

Registr smluv ale nyní dokládá, že své počítačové sítě z výrobků Huawei skládá například i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ministerstvo vnitra, policie i Úřad vlády ČR nakupují od Huawei mobily či modemy.

Jak dříve upozornily LN, zákazníkem firmy, kterou založil někdejší vojenský technik Žen Čeng-fej, je od roku 2014 i Hrad. Ten výměnou za stovky telefonů Číňanům poskytuje lístky na hradní akce či občasný pronájem prostor.

„Bez komentáře,“ nevyjádřil se národní šéf přes počítačovou bezpečnost Navrátil k tomu, zda on by si čínský telefon pořídil. Výrobkům Huawei se ale nevyhnou ani majitelé zcela jiných značek mobilů.

Firma je totiž masivním dodavatelem infrastruktury pro české mobilní operátory, přes kterou data z mobilů tečou. Zásadní konkurenty dlouhodobě trumfuje cenou.

I Huawei jakoukoliv nekalou spolupráci s čínskou vládou důrazně popírá.


Kaspersky Lab poskytne svůj zdrojový kód k přezkoumání třetí stranou

26.10.2017 SecurityWorld BigBrother
Společnost Kaspersky Lab oznámila globální iniciativu pro transparentnost – Global Transparency Initiative. Touto iniciativou chce Kaspersky zapojit do prověřování důvěryhodnosti svých produktů, interních procesů a obchodních praktik širší informačně-bezpečnostní komunitu a další zainteresované strany. Reaguje tak na rostoucí spekulace kolem možné nedůvěryhodnosti jejích produktů.

Kromě iniciativy firma zároveň zavádí další mechanismy pro podporu odpovědnosti, čímž chce společnost prokázat, že jakékoliv bezpečnostní problémy řeší okamžitě a důkladně. V rámci iniciativy chce rovněž pro nezávislé posouzení poskytnout zdrojový kód svého softwaru, včetně jeho aktualizací a pravidel detekce hrozeb.

Počáteční fáze této iniciativy bude zahrnovat:

1) Začátek nezávislého přezkoumání zdrojového kódu společnosti do prvního čtvrtletí roku 2018. Podobná přezkoumání budou následně provedena i u aktualizací softwaru a pravidel pro detekci hrozeb.

2) Zahájení nezávislého posouzení (i) procesů bezpečného rozvoje společnosti a (ii) strategií na zmírňování rizika v oblasti softwaru a dodavatelského řetězce do prvního čtvrtletí 2018.

3) Ve spolupráci s nezávislou stranou navržení dodatečných kontrolních procesů, které budou řídit postupy společnosti v oblasti zpracování dat. Nezávislá strana následně do 1. čtvrtletí 2018 doloží, že Kaspersky Lab tyto kontroly dodržuje.

4) Vytvoření tří Center transparentnosti (Transparency Centers), kdy první vznikne v roce 2018. Jejich cílem bude řešit jakékoliv problémy s bezpečností společně se zákazníky, důvěryhodnými partnery a zástupci vlády. Centra budou sloužit jako zařízení, kde budou mít důvěryhodní partneři přístup k přezkoumáním firemního kódu, aktualizacím softwaru a pravidlům pro detekci hrozeb a dalším záležitostem. Tato centra budou do roku 2020 otevřena v Asii, Evropě a USA.

5) Do konce roku 2017 budou navýšeny odměny za nalezení programových chyb až do výše 100 000 dolarů. Odměny se týkají zjištění nejzávažnějších zranitelností v rámci programu Coordinated Disclousure Vulnerability. Tento fakt má ještě více motivovat nezávislé bezpečnostní výzkumníky k tomu, aby nám pomohli detekovat zranitelnosti a minimalizovat následky zákeřných aktivit.

V návaznosti na tuto počáteční fázi Global Transparency Initiative by Kaspersky Lab chtěla na základě zpětné vazby od informačně-bezpečnostní komunity a dalších zainteresovaných stran stanovit náplň další fáze. Ta odstartuje ve druhé polovině příštího roku.

Společnost bude pravidelně informovat o detailech a vývoji této iniciativy a s ní spojených aktivitách.


Roste trend kybernetické špionáže, varovalo Vojenské zpravodajství

25.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Vojenské zpravodajství v roce 2016 zaznamenalo rostoucí trend kybernetické špionáže. Soustředila se na získání tajných informací o obraně státu. Ve výroční zprávě za rok 2016 to uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ). Píše v ní také, že cizí tajné služby získávaly spolupracovníky z řad občanských sdružení, nevládních organizací a zbrojního průmyslu, uvedlo Vojenské zpravodajství.

Podle zpravodajců zahraniční zpravodajské služby působily na českém území s posláním a úkoly, které odpovídaly velikosti Česka, jeho poloze a vojenskému významu jako členské země NATO. "Modus operandi" tajných služeb se podle Vojenského zpravodajství nezměnil. „Zpravodajské služby cizích mocí nadále tipovaly, rozpracovávaly a získávaly své spolupracovníky z řad občanských sdružení a spolků, nevládních a neziskových organizací a zaměstnanců působících ve zbrojním průmyslu," uvedlo VZ.

Cizí agenti se zaměřili na získávání citlivých údajů o záměrech Česka v oblasti obrany a o plánech na modernizaci české armády. „Vzhledem k otevřenosti našeho demokratického systému v přístupu k informacím shromažďovali příslušníci zpravodajských služeb, působící pod diplomatickým krytím, neutajované, avšak zpravodajsky využitelné informace o stavu obranyschopnosti a kritické infrastruktuře ČR," poznamenalo Vojenské zpravodajství.

Phishingové kampaně a vyděračský malware
Zaznamenali opět také rostoucí trend kybernetické špionáže, která se soustředila na získání utajovaných i citlivých informací související s obranou státu a jeho kritickou infrastrukturou. Zpravodajci podotkli, že mnohé kybernetické útoky byly velmi obtížně detekovatelné, často zůstávaly delší dobu neodhalené a bylo nesnadné identifikovat skutečné pachatele.

„Útočníci ke kybernetické špionáži zneužívali zranitelná místa informačních a komunikačních systémů, ale také lidského faktoru," uvedlo VZ. V České republice zaregistrovalo zejména phishingové kampaně nebo použití vyděračského malware. Na začátku letošního roku rozsáhlý kybernetický útok, který měl trvat měsíce, oznámilo české ministerstvo zahraničí.

Účinnost a nebezpečnost kybernetických útoků provedených teroristy a extremisty byly podle zpravodajců v roce 2016 na nízké úrovni. Internet používali hlavně pro získávání nových členů, pro propagandu a pro komunikaci.


Šéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problém
25.10.2017 Živě.cz
BigBrother
Šifrování se stává samozřejmou součástí práce s počítačem
Vyšetřovatelé i tajné služby se toho ale děsí
Podle šéfa FBI se schyluje k obrovskému problému
Ředitel FBI Christopher WrayŘeditel FBI Christopher WrayŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problémŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problémŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problém10 FOTOGRAFIÍ
End-to-end šifrování, tedy šifrování, nad kterým nemá poskytovatel prakticky žádnou moc, se v posledních letech stává stále dostupnější funkcí jak na mobilních telefonech, tak zejména ve všemožných instantních komunikátorech.

Důvodů je celá řada počínaje všeobecným zvyšováním standardu zabezpečení napříč technologiemi (třeba zavádění HTTPS) a konče obecnými obavami z odposlechu, které před lety zesílila mimo jiné i aféra okolo Edwarda Snowdena a uniklých materiálů NSA.

Šifrování se stává normou
Z šifrování, na které jsme ještě před pár lety hleděli jako na speciální funkci pro speciální případy, se tak stává standardní součást komunikačních protokolů a naše internetová společnost je tím pádem i lépe zabezpečená proti útokům z všemožných stran.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
End-to-end šifrování jako volitelná funkce v komunikátoru Facebook Messenger. Šifrovací klíč mají pouze koncové aplikace, provozovatel tedy obsah komunikace nemůže vidět, ani kdyby k tomu dostal soudní příkaz.
Jenže zároveň platí to B. Šifrování nás sice chrání třeba před nezvanými čtenáři naší pošty, nicméně stejně tak brání policejním orgánům po celém světě sbírat důkazy pro svá vyšetřování. Kdyby šly některé figury českých korupčních kauz jen trošku více s dobou a používaly ke komunikaci end-to-end šifrování, českou veřejnost by se nejspíše nikdy nebavily třeba memy s krabicí od vína.

Šéf FBI: Do poloviny zabavených mobilů se vůbec nedokážeme dostat
Prekérní situaci potvrzuje i americký úřad vyšetřování FBI, který se musí nejen s end-to-end šifrováním potýkat v mnohem větší míře než malé Česko. Nepříjemně to ilustrují čísla, se kterými se o víkendu pochlubil šéf úřadu Christopher Wray. Agenti FBI se během letošního roku nedostali do více než poloviny mobilních zařízení, ke kterým nezískali klíč a staly součástí vyšetřování.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Kompletní šifrování telefonu na Androidu je sice k dispozici už roky, ve výchozím stavu je ale aktivní jen na několika modelech s dostatkem výkonu. Na iPhonech je dnes mnohem rozšířenější.
V absolutních číslech se jednalo o více než 6 900 mobilních telefonů. Pravděpodobně šlo především o iPhony, i když silné šifrování je k dispozici i na novějších verzích Androidu. Většinou je však ve výchozím stavu vypnuté – zvláště na slabších telefonech, protože si řekne o pořádný díl procesorového výkonu.

„Mírně řečeno, je to obrovský, obrovský problém“ – Christopher Wray, ředitel FBI

„To put it mildly, this is a huge, huge problem,“ popsal podle AP situaci Wray a dodal, že vestavěné end-to-end šifrování i podobné techniky zabezpečení v IM komunikátorech si oblíbila celá kriminální scéna počínaje drogovými dealery a konče těžkým organizovaným zločinem.

Bláznivý nápad: Šifrování, které nikdo neprolomí. Tedy až na stát
Nikdo přitom neví, jak takový problém vyřešit, a tak mnozí střílejí naslepo jako třeba americký zástupce nejvyššího žalobce Rod Rosenstein, který navrhuje jakési odpovědné šifrování (responsible encryption, PDF).

Mělo by se jednat o šifrování, které naprosto nikdo nerozlouskne... Tedy až na vyšetřovatele FBI. V případě end-to-end šifrování, kdy nemá klíč provozovatel, ale pouze majitel dat, telefonu aj., by to v praxi znamenalo, že by musel autor techniky zavést do systému zadní vrátka.


Vysoký federální úředník obhajuje princip zadních vrátek do šifrování
A jakmile jsou někde jakákoliv zadní vrátka, představuje to potenciální zranitelnost, kterou dříve či později rozlousknou hackeři – ať už ti hodní, nebo zlí. Suma sumárum, šifrování se zadními vrátky není principiálně bezpečné, nehledě na to, že by bylo hotovou parodií v jakémkoliv režimu, kde by jen náznakem hrozilo i riziko zneužití ze strany státu.

Neprolomitelné šifrování jako právo občana EU? Možná
Jasno v každém případě nemají pouze v USA, ale i na starém kontinentu. Zatímco fanoušci rychlých řešení volají v rámci boje proti terorismu po zákazu neprolomitelného šifrování, jiní chtějí naopak end-to-end šifrování povznést na úroveň práva obyvatel Evropské unie.

Právě s tím na jaře přišel Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu a právo na šifrování chce dostat do evropské politiky elektronického soukromí (ePrivacy). V praxi by mohli Evropané šifrovat vše, co se jim zlíbí a nikdo by jim to neměl komplikovat jakýmikoliv zadními vrátky.

Podobné nápady se nicméně asi nebudou příliš zamlouvat telekomunikačním operátorům, kteří naopak na základě politik data retention ukládají data o uskutečněných hovorech aj. Na sklonku loňského léta proto prolétla médii zpráva, že by se legislativa data retention mohla jednou rozšířit i na webové služby, kterým by tak bylo elegantně znemožněno nasadit end-to-end šifrování, protože by nemohli ukládat metadata o uskutečněné komunikaci.

„Daň“ za svobodnou společnost
Surfaři však mohou zatím zůstat klidní, zůstalo pouze u slov, problém šifrování totiž skutečně už z principu nemá řešení a vyšetřovatelé ve svobodné a technologicky vyspělé společnosti budou nejspíše muset i nadále hledat jiné způsoby, jak získat důkazy. Na tom se ostatně na sklonku září shodli i experti na kybernetickou bezpečnost, kteří se sjeli na brněnskou konferenci CyberCon 2017.


Kaspersky nechá prověřit svůj antivirový software. Kvůli obavám ze šmírování

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruská antivirová společnost Kaspersky Lab požádá nezávislý orgán, aby prověřil bezpečnost jejího antivirového softwaru, který Spojené státy označily za hrozbu pro svou národní bezpečnost. Firma v prohlášení uvedla, že bezpečnostním expertům a vládním představitelům poskytne zdrojový kód svého softwaru a následné aktualizace produktů.
Jevgenij Valentinovič Kasperskij, šéf společnosti Kaspersky Lab a vývojař antivirových programů.
Jevgenij Valentinovič Kasperskij, šéf společnosti Kaspersky Lab a vývojař antivirových programů.

Firma také slíbila, že umožní vnějším orgánům přezkoumat další aspekty svého podnikání, včetně vývoje softwaru. Revize softwaru, který je po celém světě nainstalován na zhruba 400 miliónech počítačů, má být zahájena v prvním čtvrtletí příštího roku.

„Nemáme co skrývat," řekl zakladatel a ředitel podniku Jevgenij Kasperskij. „Těmito kroky bychom měli být s to nedůvěru překonat," citovala jej agentura Reuters. Nezávislý revizní orgán, který má kontrolu provést, firma nejmenovala.

Vládní úřady v USA antivirus smazaly
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vyjádřilo znepokojení nad "vazbami mezi některými činiteli podniku a ruskými zpravodajskými službami a dalšími vládními agenturami a podmínkami ruského práva, které ruským zpravodajským službám umožňují požadovat nebo vymáhat spolupráci od společnosti Kaspersky a zaznamenávat komunikaci, která prochází ruskými sítěmi". Senát krok administrativy podpořil.

Izraelská zpravodajská služba uvedla, že objevila ruské vládní hackery používající antivirový software Kaspersky k odcizení tajných materiálů americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA).

Světové špičky v oblasti kybernetické bezpečnosti nejsou jednotné v názoru, zda se ruské tajné služby zmocnily softwaru Kaspersky, aniž by o tom firma věděla, zda je spoluviníkem samotný podnik, nebo některý z jeho zaměstnanců.

Ruská společnost už dříve několikrát popřela, že má vazby na jakoukoliv vládu. Tvrdila také, že nikdy žádné vládě nepomůže s kybernetickou špionáží. Firma ale podle Reuters v minulosti připustila, že spolupracovala s ruskou tajnou službou FSB. Zakladatel a ředitel podniku Jevgenij Kasperskij navštěvoval školu KGB.


Kaspersky Lab se svleče do naha. Kvůli podezření ze spolupráce s ruskými úřady spouští unikátní transparentní iniciativu
24.10.2017 Živě.cz
BigBrother
Ruský antivirový specialista Kaspersky Lab se musel v posledním roce potýkat s podezřením, že až příliš úzce spolupracuje s ruskou bezpečnostní službou FSB, což vedlo mimo jiné k nařízení, aby produkty od Kaspersky Lab zmizely z počítačů amerických federálních úřadů, které se obávaly případné špionáže. Nebylo to nicméně poprvé, podobný osud totiž v minulosti potkal i mnohé přední výrobce z Číny – třeba Huawei.

Aby se Kaspersky Lab vypořádal s pošramocenou pověstí, spouští poměrně unikátní transparentní iniciativu, která se skládá ze čtyř bodů:

Nezávislý audit zdrojových kódů: V 1. čtvrtletí příštího roku hodlá společnost vpustit do svých kódů respektovanou mezinárodní autoritu, která by provedla jeho audit.
Nezávislý audit vnitřních procesů: Stejně tak firma sama projde nezávislým auditem svých interních procesů
Tři transparentní centra v Evropě, Asii a USA: Do třetice hodlá Kaspersky Lab otevřít tři speciální centra, kde umožní klíčovým klientům, organizacím i vládám nahlížet do zdrojových kódů svých produktů a opět i dalších vnitřních procesů
Bug Bounty až 100 000 dolarů: Firma nakonec navýší svůj program hledání chyb. Nezávislí hackeři tak budou moci získat až 100 tisíc dolarů, pokud v produktech Kaspersky Lab objeví kritickou zranitelnost.


Vypátrat původ útoku na volební weby bude obtížné, zní z úřadu pro kyberbezpečí

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Vypátrat pachatele sobotního útoku na volební weby Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude velmi obtížné. Uvedl to mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Radek Holý. Útok dočasně znepřístupnil informační stránky pro veřejnost, volební výsledky ale neovlivnil.

Úřad podle Holého obdržel hlášení o incidentu od ČSÚ i operátora O2, který statistikům zajišťoval připojení. „Obě strany potvrdily, že se jednalo o útok DDoS. Podle našich informací se ČSÚ obrátil i na Policii ČR, která věc bude šetřit," uvedl.

Právě internetová síť O2 byla hackerským útokem postižena, a proto zmiňované weby v sobotu nefungovaly. [celá zpráva]

Server Volby.cz

FOTO: repro volby.cz

Útok trval 2,5 hodiny. „Poprvé se náznaky útoku objevily kolem 14. hodiny a v průběhu odpoledne několikrát vyřadily z provozu prezentační web volby.cz. Situaci jsme začali okamžitě řešit a v 16:30 se podařilo útoky definitivně odklonit,“ uvedla na dotaz Novinek mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Případem se zabývá policie
ČSÚ zatím nechtěl útoky komentovat, protože je vyšetřuje policie a NÚKIB.

„Dle dostupných informací jde v případě tohoto DDoS útoku o víceméně dobře zvládnutý bezpečnostní incident. Výsledky voleb dle našeho názoru nemohl ovlivnit," podotkl ředitel bezpečnostní divize DCIT Karel Miko.

Podle technického ředitele antivirové firmy Eset Miroslava Dvořáka se dá podobným útokům čelit dostatečně robustní infrastrukturou v kombinaci s filtračními mechanismy. Lze to zajistit vlastními silami či využitím nabídek externích společností, tzv. scrubingových center. Vždy se zohledňuje nákladová efektivita takové ochrany.


ČSÚ: Za výpadek volebních webů může DDoS na infrastrukturu O2 [AKTUALIZOVÁNO]
24.10.2017 Živě.cz
BigBrother
Přechodnou nedostupnost webů, na kterých Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval průběžné výsledky sčítání hlasů ve víkendových parlamentních volbách, nejprve úřad vysvětloval technickými problémy. V neděli ale za příčinu potíží označil DDoS útok.

„Na základě podrobné analýzy, kterou si ČSÚ okamžitě vyžádal, byly uvedené problémy specifikovány. Bylo zjištěno, že v průběhu zpracování došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb. V důsledku byla dočasně omezena dostupnost serverů volby.cz a volbyhned.cz,“ vysvětluje ČSÚ.

O2 přitom podle smluv zveřejněných v Registru smluv pro letošní volby ČSÚ dodalo posílenou ochranu webu volby.cz právě proti DDoS útokům. Služba AntiDDoS Advanced podle smlouvy zahrnuje nasazení systému Arbor APS na tzv. poslední míli přípojky ČSÚ. Operátor také posílil linku pro připojení vybraných médií na dedikovaný server ČSÚ z 10 Mb/s na 20 Mb/s.

Aktualizace 14:15 – doplňujeme vyjádření O2: Operátor ani po dotazech Lupy například na sílu DDoS, jeho cíle a trvání odmítl prozradit jakékoli technické podrobnosti. „Díky našemu technickému řešení se podařilo ochránit zpracování volebních výsledků, které útoky nijak neohrozily. Díky opatřením se pak i další prvky, jako například server volby.cz, podařilo plně obnovit už v 16:30. Nyní spolupracujeme se statistickým úřadem i dalšími subjekty a i vzhledem k probíhajícímu šetření nezveřejňujeme technické detaily,“ odpověděla Lupě na dotazy mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Aktualizace 15:30 – Podle mapy digitálních útoků, na kterou na Twitteru upozornil bezpečnostní expert Michal Špaček, v sobotu do Česka skutečně mířil zvýšený datový tok:

Autor: Digital Attack Map
Zajímavé je, že mapa čerpá údaje o DDoS útocích právě od společnosti Arbor, jejíž antiDDoS zařízení O2 pro ČSÚ nasadilo.

TIP: Jak IP kamery „rozbily internet“. Co víme o obřím DDoS útoku na Dyn?

Weby volby.cz a volbyhned.cz nebyly nějakou dobu dostupné během sobotního sčítání hlasů. ČSÚ na nich jednak zveřejňuje tabulky s průběžnými výsledky voleb, jednak přes ně poskytuje data pro média a další zájemce o zpracování výsledků.

Podle ČSÚ zahlcení serverů žádným způsobem neovlivnilo posílání dat z volebních okrsků ani jejich sčítání: „Útok žádným způsobem neovlivnil infrastrukturu používanou pro přenos výsledků voleb z přebíracích míst do centrály ČSÚ ani nezávislé zpracování dat.“

DDoS útokem se teď má zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Provedení DDoS je přitom poměrně jednoduché, útoky se dokonce dají koupit jako služba „na klíč“. Ceny v závislosti na síle útoku začínají už na jednotkách dolarů.


Hackerský útok na volební weby trval 2,5 hodiny. Experti řeší, odkud přišel

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Zhruba 2,5 hodiny trval v sobotu DDoS útok na prezentační volební weby volby.cz a volbyhned.cz, na kterých se zobrazovaly aktuální volební výsledky počítané Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Novinkám to v pondělí potvrdila mluvčí O2 Lucie Pecháčková.
Právě internetová síť O2 byla hackerským útokem postižena, a proto zmiňované weby v sobotu nefungovaly. [celá zpráva]

„Je třeba zdůraznit, že DDoS útoky díky technickému řešení nijak neovlivnily sčítání hlasů ani systémy statistického úřadu,“ uvedla na dotaz Novinek Pecháčková.

Útok začal po uzavření volebních místností
Přiblížila, jak se útoky po uzavření volebních místností uskutečnily. „Poprvé se náznaky útoku objevily kolem 14. hodiny a v průběhu odpoledne několikrát vyřadily z provozu prezentační web volby.cz. Situaci jsme začali okamžitě řešit a v 16:30 se podařilo útoky definitivně odklonit,“ zdůraznila Pecháčková.


Server Volby.cz

FOTO: repro volby.cz

S ohledem na probíhající vyšetřování však zatím nechtěla komentovat žádné další podrobnosti. Experti O2 se nicméně samotným útokem – a například i tím, odkud přišel – již zabývají. „Nyní jsme připraveni úřadům poskytnout maximální součinnost při šetření,“ doplnila mluvčí operátora.

Celým případem se nyní bude zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Útokům čelilo Česko už dříve
Masivním útokům typu DDoS čelily v roce 2013 některé tuzemské servery. Směrovány byly nejprve na zpravodajské weby, potom na portál Seznam.cz, servery bank a telefonních operátorů.

Podle bezpečnostních expertů šlo tehdy o největší kybernetický útok v celé historii Česka.


Výpadek volebních webů byl hackerský útok

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Za sobotní nedostupnost prezentačních volebních webů volby.cz a volbyhned.cz mohli kybernetičtí nájezdníci. V neděli to potvrdili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) s tím, že zmiňované servery čelily tzv. DDoS útoku.
Server Volby.cz

FOTO: repro volby.cz

neděle 22. října 2017, 17:16
(Aktualizováno: neděle 22. října 2017, 17:31 )

Útok DDoS (Distributed Denial of Service) má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

A přesně to bylo příčinou výpadku webů volby.cz a volbyhned.cz. „Výpadky prezentačních serverů, které ČSÚ zaznamenal v sobotu 21. října odpoledne, vznikly na straně externího dodavatele komunikačních služeb. Podle původního oficiálního sdělení dodavatele byly příčinou technické problémy v jeho infrastruktuře,“ připomněla mluvčí ČSÚ Petra Báčová s tím, že nakonec byl výpadek způsoben úplně něčím jiným.

Došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb.
mluvčí ČSÚ Petra Báčová
„Na základě podrobné analýzy, kterou si ČSÚ okamžitě vyžádal, byly uvedené problémy specifikovány. Bylo zjištěno, že v průběhu zpracování došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb. V důsledku byla dočasně omezena dostupnost serverů volby.cz a volbyhned.cz,“ prohlásila Báčová.

Ta zároveň přiblížila, jak se provoz dotčených serverů podařilo obnovit. „Díky přijatým opatřením se podařilo útoky zcela eliminovat a zajistit obnovení všech služeb. Útok žádným způsobem neovlivnil infrastrukturu používanou pro přenos výsledků voleb z přebíracích míst do centrály ČSÚ ani nezávislé zpracování dat,“ uzavřela mluvčí ČSÚ.

Celým případem se nyní bude zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Útokům čelilo Česko už dříve
Masivním útokům typu DDoS čelily v roce 2013 některé tuzemské servery. Směrovány byly nejprve na zpravodajské weby, potom na portál Seznam.cz, servery bank a telefonních operátorů.

Podle bezpečnostních expertů šlo tehdy o největší kybernetický útok v celé historii Česka.


Nejsme napojení na ruskou vládu, říká Kaspersky a poskytne důkaz
24.10.2017 CNEWS
BigBrother

Kaspersky Total Security
Slavná ruská bezpečnostní společnost pojmenovaná dle svého zakladatele a šéfa tvrdí, že nemá co skrývat. Zakládá proto „globální transparentní iniciativu“ v rámci níž chce prokázat, že její software není napojen na místní vládu ani neobsahuje zadní vrátka. Reaguje tak na sílící tlak, který před měsícem vyvrcholil zákazem využívání produktů Kaspersky Lab u amerických federálních úřadů. Viz Spojené státy úřadům zakázaly používat ruský software.

Že nejde jen o prázdná slova, chce Kaspersky dokázat během příštího roku. Od prvního čtvrtletí 2018 poskytne nezávislým expertům zdrojové kódy k prověření softwaru a vyhledání možných bezpečnostních rizik. K nezávislým auditům bude podávat též veškeré softwarové aktualizace.

Otevřeností chce uklidnit investory i zákazníky. Nástroje Kaspersky Lab chrání přes 400 milionů uživatelů a 270 000 firem. Společnost navíc zvyšuje odměny za nalezení chyb v jejím softwaru. Vyplácet bude až 100 000 dolarů, dvojnásobek oproti minulosti.


Jak byl odemčen zabijákův iPhone? FBI nemusí nic prozrazovat, rozhodl soud

10.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Kauza týkající se iPhonu teroristy Syeda Farooka ze San Bernardina se pomalu chýlí ke konci. Novináři se od loňského roku domáhali u soudu, aby Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prozradil, jak se dostal do zabijákova chytrého telefonu. Soudkyně Tanya Chutkanová však nyní rozhodla, že FBI nemusí vůbec nic prozrazovat.
Na soud se obrátili takřka přesně před rokem vydavatelé USA Today, Vice Media a zároveň agentura AP, uvedl server Engadget. Ti se touto cestou snažili zjistit například to, zda se na odblokování podíleli hackeři a zda bylo vhodné utratit za nástroj pro odblokování smartphonu tak velké množství peněz.

Úřad sice oficiálně nepotvrdil, na kolik jej odblokování iPhonu přišlo, ale někdejší šéf FBI James Comey to loni v dubnu naznačil více než jasně: „Opravdu hodně. Je to víc, než si zvládnu u FBI vydělat do konce svého funkčního období. Tedy za sedm let a čtyři měsíce.“

Vzhledem k tomu, že jeho roční plat činil tehdy 183 300 dolarů (4,3 miliónu korun), není těžké spočítat úplatu za odblokování jablečného smartphonu. Celková částka musela dělat minimálně 1,3 miliónu dolarů (přes 31 miliónů korun).

Přesnou cifru ani způsob odblokování zabijákova iPhonu se ale veřejnost pravděpodobně nikdy nedozví. Rozhodnutí soudkyně Chutkanové je totiž definitivní, FBI tak nemusí nic žalující straně prozrazovat.

Spor o „zadní vrátka”
Vyšetřovatelé z FBI se do uzamčeného iPhonu islámského radikála nemohli dostat dlouhé měsíce. Jeho iPhone 5C byl nastaven tak, aby se po zadání deseti nesprávných kódů automaticky vymazal, s čímž si bezpečnostní experti z FBI původně nedokázali poradit.

Soud proto Applu v únoru nařídil, aby tuto funkci vypnula, což však není technicky možné. Proto vyšetřovatelé chtěli po americkém softwarovém gigantu vytvořit v operačním systému iOS „zadní vrátka“, což však vedení Applu odmítalo.

Vyšetřovatelům z FBI se nakonec podařilo do uzamčeného zařízení dostat. Detaily o průniku však nezveřejnili.

Odemčení zabijákova iPhonu nicméně FBI příliš nepomohlo, jak informoval již dříve server CBS News. Nebyla totiž odhalena žádná data, díky nimž by se vyšetřování posunulo nějak dopředu.

I tak ale nebyly vynaložené milióny zbytečné. Získaný nástroj totiž dokáže FBI využít k odemčení i dalších jablečných přístrojů. Konkrétně by mělo jít o iPhone 5C a starší modely, na ty nové jsou vyšetřovatelé krátcí.

Pomohli Izraelci?
Podle dřívějších informací pomohla FBI s uzamčeným iPhonem společnost Cellebrite se sídlem v Izraeli. Firma britské stanici BBC potvrdila, že s americkými vyšetřovateli spolupracuje, ale více nesdělila.

Na svých internetových stránkách nicméně Cellebrite prohlašuje, že jeden z jejích nástrojů umí dekódovat a extrahovat data z iPhonu 5C.

Útok v San Bernardinu byl nejtragičtějším od teroristických útoků v USA v září 2001. Zradikalizovaný muslim Syed Farook a jeho žena Tashfeen Maliková tam na počátku prosince zastřelili 14 lidí. Později byli zabiti při přestřelce s policií.


Ruští hackeři prý ukradli citlivá data americké NSA
6.10.2017 Euro.cz
BigBrother
Hackeři najatí ruskou vládou ukradli před dvěma lety citlivá data americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA), která obsahují detaily o pronikání do cizích počítačových sítí a o obraně před kybernetickými útoky. Napsal to list The Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje. Dat se hackeři zmocnili, když je jistý pracovník NSA přesunul do svého domácího počítače.
Podle amerického listu jde o jeden z nejzávažnějších hackerských útoků vůbec. V roce 2013 Edward Snowden, jiný zaměstnanec NSA, ukradl ze serverů této bezpečnostní agentury údaje o špionážních metodách USA v zahraničí.

The Wall Street Journal napsal, že do soukromého počítače externího zaměstnance NSA se možná hackeři dostali přes antivirový program ruské společnosti Kaspersky Lab. Její produkci minulý měsíc americká vláda zakázala instalovat do úředních počítačů kvůli podezření, že firma pracuje pro ruskou rozvědku.

Firma Kaspersky Lab obvinění energicky popírá a tvrdí, že se nikoli vlastní vinou ocitla uprostřed geopolitického boje.


NSA informaci amerického deníku odmítla komentovat. Senátor Ben Sasse, člen branného výboru horní komory Kongresu, označil informaci za alarmující. „NSA musí vystrčit hlavu z písku a vyřešit problém externích zaměstnanců. Rusko je v kybernetickém prostoru naším jasným nepřítelem, nemůžeme si dovolit taková selhání,“ řekl Sasse agentuře Reuters.

NSA útok na své servery objevila až loni na jaře, píše The Wall Street Journal. Hackeři ukradli údaje o tom, jak agentura proniká do cizích počítačových sítí, jaké programy k tomu používá a jak sama chrání své sítě uvnitř USA. Pokud by Rusové tyto údaje dostali do rukou, mohli by lépe chránit své systémy a snadněji naopak pronikat do těch amerických.


Bič na hackery. EK chce vyšší pravomoci pro řešení kybernetických útoků

21.9.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Navýšení počtu pracovníků unijní agentury pro kybernetickou bezpečnost a rozšíření jejích pravomocí je součástí oznámeného plánu Evropské komise na posílení počítačové bezpečnosti. Komise navrhuje i vznik celoevropského rámce pro certifikaci, který by uživatelům umožnil snadno určit, jaké produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné.
Podle komisaře pro bezpečnostní unii Juliana Kinga není téma jen hospodářskou otázkou. „Je to také politická věc. Kyberútoky mohou mít politické cíle, mohou mířit na naše demokratické instituce," řekl novinářům.

Počítačová kriminalita může být kombinována s propagandou a šířením nepravdivých informací do takzvaných hybridních útoků, připomněl. Je proto podle něj potřeba spolupráce nejen přes hranice, ale také mezi civilním a vojenským sektorem a mezi soukromou a veřejnou sférou.

Evropská komise uvedla, že hospodářský dopad počítačové trestné činnosti se v letech 2013 až 2017 zpětinásobil a do roku 2019 by mohl ještě čtyřnásobně vzrůst. Unijní strategie, která tuto problematiku řeší, pochází právě z roku 2013.

Agentura má pomáhat členským zemím
Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost má vzniknout z Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a pomáhat by měla členským zemím útokům předcházet a reagovat na ně. Komisařka pro digitální ekonomiku Marija Gabrielová uvedla, že bude o 50 procent navýšen její personál.

Agentura má úzce spolupracovat s příslušnými středisky v členských zemí, ale také s tajnými službami a podobně. Organizovat také bude celoevropská cvičení, která se digitální bezpečnosti budou věnovat.

Jedním z úkolů agentury má také být pomoc při zavádění rámce pro certifikaci, na jehož základě bude zjevné, jaké produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné. Podle představy komise by se mělo jednat o podobný systém, který nyní zajišťuje v EU důvěryhodnost potravin. Celounijní certifikace by se měla týkat miliardy zařízení kritické infrastruktury, třeba v rámci energetických či dopravních sítí, ale také výrobků pro spotřebitele.

Tvrdší postupy proti hackerům
Komise též navrhuje vznik plánu na rychlou a jednotnou reakci zemí EU v případě rozsáhlého kybernetického útoku. Zmiňuje například vznik fondu, který by mohl poskytnout podporu zemím zasaženým kybernetickým útokem, podobně jako v případě lesních požárů či přírodních katastrof.

Mezi oznámenými plány je i přitvrzení postupu vůči těm, kdo se podobných útoků dopouštějí, navržena jsou například nová opatření pro boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Trestné činy související s informačními systémy by se měly týkat všech platebních transakcí, včetně takzvaných virtuálních měn.


CyberCon 2017: Český e-gov je katastrofa a závody v kybernetickém zbrojení jsou již v plném proudu
21.9.2017 Živě.cz
BigBrother
Do Brna se sjeli experti na kybernetickou bezpečnost
Kritizovali český e-gov a nekompetentní lídry
Studená kyberválka zítřka je realita
CyberCon 2017: Český e-gov je katastrofa a závody v kybernetickém zbrojení jsou již v plném proudu
V brněnském univerzitním kině Scala se v těchto dnech koná možná jedna z nejzajímavějších tuzemských konferencí letošního podzimu, do prostoru hluboko pod zemí, který ostatně tak trochu připomíná protijaderný kryt, nebo hackerské doupě, se totiž sjeli experti na kybernetickou bezpečnost.

Konal se zde v pořadí již třetí ročník CyberCon Brno, přičemž volba města nebyla náhodná, pár kilometrů odtud totiž nejprve sídlilo Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost (NCKB) při NBÚ, které se letos v srpnu proměnilo v samostatný Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který byl také organizátorem celého setkání.

Autoritu nám podlamuje i prezident
Státní experti na kybernetickou bezpečnost to nemají jednoduché. Ačkoliv podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho úpravy 205/2017 Sb. má úřad šířit především bezpečnostní osvětu, provádět výzkum a vývoj a skrze Vládní CERT čelit nejrůznějším kybernetickým hrozbám, na CyberConu si poměrně otevřeně povzdechli, že jejich autoritu podlamuje sám vrchní velitel ozbrojených sil České republiky. Krátce poté se na obrovském plátně podzemního kina zobrazil o všem vypovídající snímek článku z únorových Lidovek.


Podobný snímek byl součástí úvodní keynote konference CyberCon (Zdroj: Lidovky.cz)
Řečníci z NÚKIB a dalších složek kybernetické obrany státu nenechali niť suchou ani na českém e-governmentu, který ostatně i podle nedávno publikované statistiky OECD patří k těm naprosto nejhorším mezi členskými zeměmi.


Stupňující se útoky v minulých letech a úniky dat třeba z Ministerstva zahraničních věcí ČR zároveň podle řečníků ukazují na zastaralý a mnohdy naprosto katastrofální pohled na kyberbezpečnost, kdy se mnohé státní instituce i soukromé firmy domnívají, že „stačí nahodit firewall a antivir“ a nejedna stále lpí na Windows XP, jejichž schopnost čelit současným atakům je spíše parodická „a (XP) dělají vše proto, aby svůj vlastní firewall před uživatelem co možná nejlépe skryly,“ podotkl Roman Pačka z NÚKIB a dodal, že trendem letošního roku je obrana s prvky strojového učení a A.I. O to se pokouší třeba brněnský GreyCortex.


Slabým článkem kybernetické bezpečnosti jsou běžní smrtelníci
Všichni řečníci se nicméně shodli, že sebelepší mechanizmy obrany jsou naprosto k ničemu, pokud je nejslabším článkem řetězce samotný uživatel, jeho slabé heslo a předvídatelné vzorce chování. I proto by měl NÚKIB po vzoru americké NSA, kterou si zbytečně spojujeme jen s aférami okolo odposlechů, především vzdělávat. Vzdělávat úřady, firmy, ale koneckonců i občany.


Závody v kybernetickém zbrojení se už rozjely na plné plyn.

Kybernetická bezpečnost státu přitom bude stále důležitější i s ohledem na hybridní vedení boje na elektronické půdě. Jak totiž zmínili další přítomní řečníci během prvního dne konference, k čemu vám bude špičková armádní výzbroj pro konvenční obranu, když vás nepřítel rozloží zevnitř.

Ukrajinské volby jako příklad kyberválky zítřka
Jako příklad posloužila analýza hackerských útoků na ukrajinské volby v roce 2014 od dalšího představitele NÚKIB Petra Novotného. Útočníci nejprve krátce před volbami pronikli do hlasovacího systému, který se podařilo obnovit ze zálohy, posléze byl objeven malware v síti tamní centrální volební komise, přičemž Ukrajina tajila, co způsobil, a nakonec přišel tradiční DDoS a hromada defacementů – fiktivního obsahu na oficiálních stránkách, které krátce sdělovaly, že zvítězí představitel krajní pravice Dmytro Jaroš.

Dodnes není jasné, kdo za útokem stál, viník se totiž zpravidla odhaduje podle toho, kdo byl jeho cílem. Zde se nabízelo především Rusko, jehož televizní stanice využily fiktivní informace na stránkách volební komise k tomu, aby ruská veřejnost nabyla dojmu, že v sousední zemi dojde k vítězství fašistů.

Podobný hackerský útok tedy nejen že zkomplikuje práci úřadů, ale podkope i jejich důvěryhodnost a může měnit veřejné mínění v sousední zemi dle potřeb a zájmů těch, kteří do útoku investovali své prostředky.

Kdo vydá rozkaz ke stisku ENTER?
Na konferenci vystoupil i plk. gšt. Ing. Miroslav Feix z ředitelství speciálních sil, který poukázal na některé přetrvávající mezery v kompetencích jednotlivých úřadů a vše odlehčil slovy, že vlastně není jisté, „kdo bude mít právo k tomu, aby ajťákovi u počítače dál právo zmáčknout ENTER“ ke kybernetickému útoku.

A skutečně, zatímco příkaz třeba k sestřelení letadla je spíše teoretický a nad naším územím k něčemu podobnému bez vypuknutí horkého konvenčního konfliktu dost možná nikdy nedojde, kybernetická válka a tedy i protiútok je zcela reálný. Může porazit protivníka stejně jako ten konvenční, a přitom je mnohem rychlejší a levnější.

Kyberzbraně nemusíte kupovat přes TOR. Seženete je na Alibabě
Ano skutečně, třeba takzvané IMSI catchery, což jsou krabičky pro útoky typu MITM v mobilní síti. IMSI catcher může odposlouchávat hovory a další data, lokalizovat telefony a to vše za pár set až tisíc dolarů.


IMSI catcher může posloužit k MITM odposlechu mobilní sítě. Podobně jako paketový sniffer na routeru v síti LAN.
Plošné odposlechy jsou nesmysl
V panelové diskuzi vystoupili také expert na online propagandu Viktor Paggio a Benedikt Vangeli z nově vytvořeného Centra proti terorismu a hybridním hrozbám MVČR, který si posteskl, že jeho úřad vznikl v pravý čas a od prvního dne čelil dezinformačním atakům včetně twitterového účtu mluvčího prezidenta ČR.

Všichni se při dotazech z publika shodli na tom, že jedinou obranou státu proti hybridním hrozbám je vzdělávání veřejnosti v oblasti kritického myšlení a práce s informacemi, v žádném případě jakékoliv blokace a cenzurní praktiky.

Stejně tak všichni odmítli plošné odposlechy a množící se nápady na faktický zákaz šifrování (zejména end-to-end šifrování), které někteří obhajují efektivnějším bojem proti terorismu. Tyto praktiky by byly podle expertu na kybernetickou bezpečnost naprosto kontraproduktivní a v rozporu s demokratickou společností a tento názor doprovodil na plátně mem o tom, že jestli Čína svým velkým firewallem něco opravdu dokázala, tak je to edukace mnoha jejích občanů využívat proxy a VPN.


Přichází DaaS, dezinformace jako služba

11.9.2017 SecurityWorld BigBrother
Počítačová propaganda se může z politiky brzy přesunout do byznysu.

Facebook zveřejnil závěry vnitřního vyšetřování, které odhalilo 470 falešných účtů a stránek navázaných na ruskou „trollí farmu“, která během posledních amerických prezidentských voleb nakoupila 3 300 facebookových reklam za zhruba 100 tisíc dolarů.

Dále pak Facebook zjistil 2 200 reklam pořízených z amerických účtů, u nichž však byl jazyk nastaven na ruštinu. Všechny byly politického charakteru a oslovily mezi 23 a 70 miliony uživatelů.

Za touto kampaní podle všeho stojí ruská společnost, která se dle dva roky starého článku v The New York Times, specializuje na „umění trollingu“. Své zaměstnance vyplácí dle schopností „trollit“ a dokonce jim zajišťuje i kurzy angličtiny, aby na západě působili věrohodněji.

Společnost v minulosti známá jako Internet Research Agency (dnes zaštiťující své aktivity pod názvy Glavset či Federal News Agency) údajně provozuje šestnáct propagandistických webů a zaměstnává přes dvě stě redaktorů. Mužem, který za ní stojí, je jistý Jevgenij Prigožin, podnikatel a restauratér, který tak krom svých kuchařských schopností začal nabízet doslova i desinformaci-jako-službu - DaaS.

The New York Times ve společnosti s bezpečnostní agenturou FireEye zjistili, že jeho společnosti vytvořily na sociální síti až tisíce „falešných Američanů“ snažících se na internetu ovlivnit volební diskuze. Vítejte ve světě počítačové propagandy!

Do této propagandy můžeme zahrnout využití automatizace, botnetů, algoritmů, big data a umělé inteligence za účelem ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím internetu. Často přitom útočí na mainstreamová média, která označuje za lživá a nedůvěryhodná, což ve výsledku oslabuje důvěru veřejnosti v demokratické instituce.

Už dnes je obtížné se proti takové propagandě bránit, podle odborníků to však v brzké budoucnosti bude ještě větší výzva a dá se očekávat, že dezinformace brzy infiltruje i multimediální obsah.

Vývojáři z univerzity ve Washingtonu už například za pomocí AI vytvořili falešné video, na němž bývalý prezident USA Barack Obama říkal věci, které nikdy neřekl. Vědci ze Stanfordu pro změnu vyvinuli nástroj, jemuž říkají Face2Face, vytvářející taková falešná videa v reálném čase...

Snadno si tak lze představit například telefonáty či rovnou videohovory s podvodníky vydávající se za jiné, ať už to bude v novinářské praxi nebo jakémkoliv jiném zaměstnání.

Každá akce však má i svou reakci a je tak pravděpodobné, že oblast IT bezpečnosti se v nedaleké budoucnosti začne namísto ochrany informace jako takové zaměřovat na ochranu její pravdivosti. A nejde jen o politiku, dezinformační kampaně mohou mít tvrdý dopad i na byznys.

Představme si situaci, kdy se v politice zástupci jedné ideologie snaží pošpinit své protějšky, v obchodu. Tehdy by výrobce namísto vychvalování kvalit svého produktu A raději podkopával reputaci konkurence a útočil tak na produkt B.

Pomocí facebookových analýz by mohl vytipovat potenciální kupce produktu B, zpracovat si jejich psychologický profil a následně je atakovat příspěvky falešných uživatelů sdílejících falešné zprávy poškozující právě produkt B.

To vše by přitom zvládla AI, schopná vytvořit například i zmíněný falešný multimediální obsah, a ještě k tomu na zakázku jako DaaS – dezinformaci jako službu. Z dezinformace se stává nový byznys. A ne malý.


Místo bomby počítač. Hrozí kybernetické 11. září, varují experti 16 let po útocích
11.9.2017 ČT24
BigBrother
Od newyorských útoků v roce 2001 se taktika teroristů změnila. Zbraní jsou častěji i počítače, radikální skupiny proto mají své hackerské sekce. Experti z poradního orgánu prezidenta USA varují, že hrozí kybernetický útok v rozsahu toho z 11. září, který může cílit na kritickou infrastrukturu včetně elektráren. A Spojené státy na to prý nejsou připravené. Odborníci proto vyzývají k vytvoření zvláštních komunikačních sítí a sdílení citilivých informací mezi vládou a soukromými provozovateli infrastruktury.

Diplom z kyberbezpečnosti: Školy začínají vychovávat experty na počítačovou bezpečnost
Koordinované útoky v New Yorku, na Pentagon a v Pensylvánii, kde atentátníky přemohli pasažéři letadla, si vyžádaly před šestnácti lety skoro tři tisíce obětí. Za tragédií stáli radikálové z Al-Káidy, kteří od té doby s každým blížícím se výročím nabádají své stoupence k dalším akcím.
V posledních letech těží ze strachu nejen Američanů i takzvaný Islámský stát (IS), který s tím, jak přichází o území na Blízkém východě, stupňuje útoky na Západě.

IS byl vůbec první teroristickou skupinou, která zavedla zvláštní hackerskou divizi. Pirátům sympatizujícím s radikály se už podařilo mimo jiné provést útok na sociální média Centrálního velení USA (CENTCOM). Radikálové se zmocnili jeho účtu na Twitteru i YouTube.


15 let od zkázy Dvojčat. Amerika je pořád zranitelná, invaze v Afghánistánu islamisty nezastavila
Před dvěma lety před výročím 11. září IS zveřejnil video, v němž hrozil USA novými útoky a ukázal členy kybernetické divize včetně lidí přezdívaných „Virus Sýrie“, „Doktor ISIS“ nebo „Hacker Aldmar“. Skupiny spřízněné s IS jako Islámská kybernetická armáda či Hackeři chalífátu tehdy spustily hashtag „America Under Hacks“.

Hackeři z řad radikálů se učí rychle
Kybernetickou složku IS založil v roce 2014 dvacetiletý Junaid Hussain známý jako hacker Trick, jenž vyrůstal v anglickém Birminghamu. Od té doby se hackeři IS nabourali do systému amerických zpravodajských stanic, kuvajtského parlamentu, webů francouzských obcí nebo stránek International Business Times a twitterového účtu Newsweeku.


Články na téma Islámský stát
Podle expertů sice zatím tito hackeři nejsou úplní profesionálové, to se ale může brzy změnit. „Rozhodně se učí s technologiemi. V příštích pěti letech budou zdatnější a budou se snažit uskutečňovat operace, jež by mohly mít katastrofické následky, jako jsou ztráty na životech,“ řekl Tech Insideru bývalý příslušník americké námořní pěchoty a šéf kybernetické konzultační firmy David Kennedy.
Problém představují zejména takzvaní osamělí vlci, kteří se radikální ideologií pouze inspirují, a nemusí být ani s teroristickou skupinou v kontaktu. „Pokud sedíte v internetové kavárně v Mogadišu, můžete způsobit na internetu mnohem větší škody, než byste udělali s AK-47 nebo bombou,“ upozornil odborník.


Masivní kybernetický útok ochromil počítače napříč planetou. V Česku necelé čtyři stovky
Hrozba většího kybernetického zásahu proto roste. V ohrožení jsou nejen vládní servery, ale i banky, elektrárny, rozvody vody či dopravní systémy. Hackeři by teoreticky mohli způsobit výbuch nebo potopu. Problémem jsou i zastaralé systémy, jež řídí konkrétně v USA řadu přehrad, továren, ale i ropovodů nebo elektrických distribučních soustav.

FAKTAKritická infrastruktura

Hackeři by například mohli „sdělit“ systému řízení přesunu ropy, že se tok černého zlata zastavil, což by způsobilo, že by automatické provozní systémy zahájily čerpání, dokud by nedošlo k výbuchu kvůli přetlakování.

Nabourat se do jaderné elektrárny není těžké, ukázal expert
Scott Lunsford z bezpečnostní divize IBM se již v roce 2007 úspěšně naboural do systému jaderné elektrárny. „Ukázalo se, že to bylo jedno z nejsnadnějších proniknutí, které jsem kdy provedl. Hned první den jsme pronikli do systému a během týdne jsme měli kompletní kontrolu nad celou jadernou elektrárnou,“ uvedl pirát.

Nebyl sice schopný přimět reaktor k explozi, čemuž brání fyzická bezpečnostní opatření, mohl ovšem elektrárně zabránit, aby zásobovalo okolí elektřinou. Hackeři by mohli způsobit rovněž hromadnou nehodu. Už roku 2010 prokázali výzkumníci z University of Washington, že piráti mohou převzít kontrolu nad klíčovými systémy automobilu.

Americký prezident Donald Trump podepsal v květnu dekret, kterým vydal pokyn posílit a modernizovat americkou počítačovou síť, podle odborníků to ale není dost.


Hackerské útoky jsou častější a sofistikovanější, experti cvičí obranu
„Je zde krátkodobé okno, příležitost, než přijde rozhodující moment, útok o rozsahu atentátů z 11. září. Přišla doba činu. Jako národ musíme znát výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti a začít přijímat smysluplné kroky k jejímu zlepšení, abychom zabránili rozsáhlému kybernetickému útoku,“ uvádí v nejnovější zprávě Národní rada pro infrastrukturu (NIAC), která představila jedenáct doporučení, jež mají vést ke zlepšení situace.
Zpráva poradní skupiny NIAC o kybernetických hrozbách pro kritickou infrastrukturu 1.65 MB
Problém představuje například fakt, že v USA vlastní a provozuje většinu kritické infrastruktury soukromý sektor, k němuž se nedostanou z vládních míst všechny citlivé informace o případné hrozbě.

Poradní orgán NIAC proto vyzývá průmyslové firmy, aby vytvořily automatizovaný mechanismus sdílení informací. Vláda by pak podle odborníků měla urychlit udělování bezpečnostních prověrek vedoucím pracovníkům a odtajnit informace o kybernetických hrozbách.


Co všechno se dá hacknout? Od kardiostimulátoru až po jadernou elektrárnu
Spojené státy by dle poradců měly vytvořit samostatné komunikační sítě pro podporu kritické infrastruktury, které by byly odděleny od veřejného internetu. Vzniknout by měla bezdrátová záložní síť pro nouzovou komunikaci v případě celoplošného kybernetického útoku.


KLDR zřejmě poprvé pronikla i k tajným vojenským dokumentům Jižní Koreje
Na kybernetickou bezpečnost by měl dohlížet přímo poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, míní experti.
Ti jsou rovněž přesvědčeni o tom, že by federální agentury měly poskytnout obzvlášť středním a menším firmám podporu technologického i finančního rázu, pokud jde o ochranu před útoky. Stát by měl odsouhlasit pobídky, jež by umožnily firmám více investovat do ochranných technologií.

FAKTAAmerická Národní rada pro infrastrukturu (NIAC)

Hackerský útok by mohl ochromit letový provoz
Že další 11. září může být způsobené spíše piráty, kteří ovládnou letecké systémy, než sebevražednými atentátníky s bombami, varoval už před dvěma lety ředitel programu pro kybernetickou bezpečnost z izraelského Institutu studií národní bezpečnosti Gabi Siboni.

„Hackeři začali cílit na jaderné elektrárny a další kritické operace po celém světě v trvalém úsilí o převzetí kontroly,“ uvedl odborník.

V nejhorším případě by teroristické skupiny mohly narušit a případně proniknout do kritické infrastruktury kontroly vzdušného prostoru, což by zastavilo letové systémy a způsobilo smrtící nehody.

„Kybernetická agrese je široce využívána a stala se základní zbraní používanou v mezinárodních konfliktech. Za útoky na většinu národní infrastruktury jsou zodpovědné země a vlády západního světa chápou, že musí vyčlenit prostředky nejen na nákup nových tanků a systémů vzdušné obrany, ale také pokud jde o obrannou kybernetickou infrastrukturu.“
Gabi Siboni
izraelský odborník na kybernetickou bezpečnost
Kyberválka už zuří mezi státy
Kybernetických útoků přibývá, přičemž mnohdy je více či méně dokázáno, že se na nich podílely režimy jednotlivých zemí. Vyšlo kupříkladu najevo, že íránští hackeři ovládli v roce 2013 šest metrů vysokou hráz nedaleko New Yorku. K odpovědnosti se o dva roky později přihlásila íránská skupina SOBH Cyber Jihad.

Horizont: Americká infrastruktura čelí neustálým útokům hackerů
Hackeři operující ve prospěch cizího státu také nedávno pronikli do nejméně dvanácti amerických elektráren, včetně kansaské jaderné elektrárny Wolf Creek, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované americké činitele.

Útok podle nich vyvolává podezření, že hackeři hledají slabá místa v rozvodu elektrické energie. Hlavním podezřelým je v tomto případě Rusko.

Loni v prosinci měl na svědomí výpadek elektrické energie v ukrajinské metropoli Kyjevě škodlivý program nazvaný Win32/Industroyer. Pozměněné formy tohoto malwaru by podle odborníků dokázaly zaútočit i na jinou infrastrukturu. Ukrajina z útoků na své energetické sítě obvinila právě Rusko, které ale vinu odmítlo.


Počítačový virus umí vyřadit rozsáhlou elektrickou síť, tvrdí analýzy
Počítače využívá jako zbraň i Washington. Třeba zásah proti íránskému jadernému zařízení Natanz ale nikdy oficiálně nepotvrdil. Virus Stuxnet podle některých expertů tamní jaderný program mezi lety 2009 a 2010 zpomalil.


Vzpruha pro popírače zásahů Moskvy? Hackeři CIA se prý umí maskovat za Rusy
Červ dokázal přeprogramovat automatizované systémy a vyřadil tak z provozu tisícovku íránských centrifug na obohacování uranu.
V roce 2014 se pro změnu severokorejští hackeři nabourali do útrob společnosti Sony, a to nejspíš díky ukradeným heslům administrátora. Bílý dům tehdy označil útok za národně bezpečnostní hrozbu. Sony se nakonec rozhodla filmovou parodii pojednávající o atentátu na hlavu komunistické KLDR nepředat do distribuce.

Zranitelnost systému ukázaly i úniky z ústředí Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA. Americké tajné služby tvrdí, že kampaň, jež měla pošpinit Hillary Clinotovou a pomoci Trumpovi, nařídil Kreml.


Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin
Ruská vojenská rozvědka (GRU) prý poskytla serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Moskva vinu popřela.

Stejně přitom reagovala i v červnu, kdy z uniklé zprávy Národní bezpečnostní agentury (NSA) vyplynulo, že ruští hackeři napadli několik dní před volbami server nejméně jednoho dodavatele amerického hlasovacího softwaru.


Hackeři ovládli stránky venezuelské vlády, podpořili rebely

8.8.2017 Novinky/Bezpečnost  BigBrother
Do boje proti vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vytáhli po parlamentní opozici a statisících protestujících lidí rovněž počítačoví piráti. Skupina hackerů v pondělí napadla stránky vlády a několika dalších státních orgánů a dala najevo podporu vzbouřencům z kasáren na severu země, jejichž vzpouru o víkendu potlačily bezpečnostní složky. Uvedl to web stanice BBC.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro
Venezuelský prezident Nicolás Maduro
"Dny diktatury jsou sečteny," objevilo se ve zprávě hackerů na stránkách vlády, volební komise či venezuelského námořnictva. Opozice stále častěji označuje Madurovy kroky za diktátorské a tento pojem se začal objevovat zejména v souvislosti se široce kritizovanými volbami Ústavodárného shromáždění, které opozice bojkotovala jako Madurovu snahu nedemokraticky si upevnit moc.

Hackeři dali najevo podporu skupině vojáků a civilistů, která vyhlásila v kasárnách ve třetím největším městě země Valencie rebelii. Vláda ji následně potlačila, přičemž zemřel nejméně jeden člověk. Maduro označil rebely za teroristy.

Ve Venezuele už od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Při demonstracích, proti nimž tvrdě zasahuje policie, zemřelo už přes 120 lidí. Podle opozice roste počet vojáků, kterým se nelíbí užití síly proti demonstrantům a autoritářská vláda. Od dubna skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli "rebelii a zradě".


Německo musí podle expertů přitvrdit postupy proti kyberzločinu

7.8.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Tvrdší postup v boji proti kyberkriminalitě, ilegálním praktikám v anonymní sféře internetu známé jako darknet a dalším organizovaným zločineckým strukturám požaduje šéf německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Proti hrozbám na internetu se nedá bojovat zbraněmi z doby kamenné, řekl listu Die Welt a v interview požaduje zpřísnění zákonů a zejména trestního postihu kyberzločinců.
"Profesionální hackeři mohou způsobit ohromné škody. Představují nebezpečí pro bezpečnost i ekonomiku. A to se musí výrazně odrazit ve výměře trestu," prohlásil Münch. Poukázal přitom na 82 000 případů kyberzločinů zaregistrovaných v loňském roce se škodou vyčíslenou na více než 51 miliónů eur (asi 1,3 miliardy korun).

Na darknetu bují obchody s drogami, zbraněmi a dětskou pornografií, napsal Die Welt. Ten, kdo tyto ilegální platformy provozuje, ale musí počítat jen s mírnými tresty, stejně jako prostí hackeři.

Názorně o tom svědčí podle deníku jeden z nedávných případů. Profesionální hacker, 29letý Brit Daniel K. narozený v Izraeli, působící pod přezdívkou Spiderman, byl po mnohaměsíčním pátrání v únoru dopaden na londýnském letišti. Spiderman stál v listopadu 2016 za kyberútokem na servery telekomunikační skupiny Deutsche Telekom - výpadek sítě tehdy postihl kolem 1,25 miliónu jejích zákazníků, kteří se museli několik dnů obejít bez internetu, telefonu a digitální televize. Telekom vyčíslil způsobenou škodu na více než dva milióny eur (asi 52 miliónů korun).

Trestní zákoník musí být reformován
Před soudem ale Spiderman vyvázl v porovnání s výší způsobené škody s nanejvýš mírným trestem. Koncem července ho zemský soud v Kolíně nad Rýnem odsoudil k podmínečnému trestu jednoho roku a osmi měsíců odnětí svobody. Horní hranice trestní sazby přitom činí deset let, obžaloba žádala dva roky. Soud ale poukázal na plné doznání obžalovaného a lítost, kterou projevil.

"Trestní zákoník za kybernetické zločiny musí být reformován a modernizován, jinak nemohou být dostatečně potrestány mnohé ze zločinů, s nimiž se setkáváme," řekl německému listu Georg Ungefuk z generální prokuratury ve Frankfurtu nad Mohanem, dlouholetý uznávaný odborník působící v Ústřední agentuře pro boj s internetovou kriminalitou (ZIT).

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, jehož strana by ho ráda viděla na postu spolkového ministra vnitra po zářijových parlamentních volbách, říká, že Německo potřebuje komplexnější přístup ke kyberkriminalitě, navzdory své decentralizované federální struktuře, která převádí velkou odpovědnost na jednotlivé spolkové země.

"Kompetence mezi spolkovou vládou, spolkovými zeměmi a armádou jsou v kybernetické sféře dokonce ještě nejasnější než v boji proti terorismu," řekl Herrmann listu Die Welt. "Potřebujeme nové struktury."


Ukrajina byla jen začátek. Ruští hackeři si testují hybridní válku

1.8.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
V testovací arénu se proměnila v minulých letech Ukrajina. Ruští hackeři, kteří od proevropské revoluce v Kyjevě v roce 2014 napadli už několik klíčových míst ukrajinské infrastruktury, podle kyjevských představitelů v praxi testují prostředky tzv. hybridní války. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace vicekancléře Dmytra Šymkiva, odpovědného v ukrajinském vedení za kybernetickou bezpečnost.
Ukrajina se stala terčem hackerů hned několikrát. Počítačoví piráti napadli již dříve například servery ukrajinské ústřední volební komise nebo citlivé aparáty registrující úroveň radiace v areálu černobylské jaderné elektrárny, postižené havárií v roce 1986.

Jeden z posledních velkých útoků se udál na konci června. Hackeři napadli prostřednictvím viru ukrajinské rozvodné elektrické sítě, zablokovali pokladní systémy supermarketů a ochromili počítačové sítě velkých bank, uvedl Šymkiv.

Sluší se také připomenout, že zasažena při tomto útoku nebyla pouze Ukrajina, ale prakticky celý svět. Do žebříčku deseti zemí, ve kterých škodlivý kód řádil nejvíce, se dostala například i Česká republika. Ukrajina nicméně tomuto žebříčku vévodila. 

Rusko vinu popírá
Podle Kyjeva jsou všechny tyto útoky součástí hybridní války, kterou Rusko vede proti svému sousedovi od svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče před třemi lety. Jako hybridní je tato válka označována s ohledem na to, že v ní jsou používány nevojenské nástroje – kybernetické útoky.

Moskva nicméně jakýkoli podíl na kybernetické diverzi popírá.

Hackeři se snaží získat informace z informačních systémů ukrajinského ministerstva zahraničí a obrany. Ministr financí Oleksandr Danyljuk agentuře Reuters řekl, že jeho úřad musel kompletně obměnit zabezpečení svých serverů, když loni v listopadu hackeři zlikvidovali 90 procent ministerské počítačové sítě. Když ministr v parlamentu prezentoval návrh rozpočtu, nemohli se poslanci seznámit s jeho strukturou, protože servery ministerstva financí byly nedostupné.

V roce 2015 vznikla v Kyjevě s britskou pomocí kybernetická policie. Její šéf Serhij Demedjuk novinářům řekl, že jeho organizace v boji proti ruským hackerům spolupracuje s moldavskou prozápadní vládou, s níž si Ukrajina vyměňuje i špionážní informace. Přestože Ukrajina není členem NATO, Aliance poskytla kyjevské vládě pomoc při vytváření armádní jednotky chránící před hackery vojenskou infrastrukturu.

Nelegální software nahrává
Situace ale zdaleka není uspokojivá. Přes čtyři pětiny softwaru se na Ukrajině využívá nelegálně, což zvyšuje zranitelnost vůči útokům hackerů, uvedla agentura Reuters. Podle údajů Mezinárodního ústavu pro rozvoj řízení (IIMD) je v hodnocení úrovně kybernetického zabezpečení Ukrajina na 60. místě z 63 hodnocených států.

Ukrajina je nicméně pouhým začátkem. S podobnými útoky na principech hybridní války se budeme podle bezpečnostních expertů setkávat v budoucnu daleko častěji. Už jen kvůli tomu, jak je moderní doba závislá na počítačových systémech.


Peníze jako hlavní motiv. Hackerům KLDR už nejde jen o informace

1.8.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Za organizovanými hackerskými útoky na finanční instituce Jižní Koreje a dalších států po celém světě stojí Pchjongjang, vyplývá ze zprávy jihokorejského Institutu finanční bezpečnosti (FSI). KLDR se v důsledku sankcí už při útocích nesoustřeďuje na získávání vládních či vojenských informací, ale snaží se získat finance, uvádí dále zpráva. Agentuře Reuters se nepodařilo získat vyjádření severokorejského zastoupení při OSN. Severní Korea jakékoli spojení s kybernetickými útoky pravidelně popírá.
Pchjongjang bývá spojován například s útokem na společnost Sony Pictures v roce 2014, během kterého zmizelo velké množství dat, na internetu se objevily osobní údaje zaměstnanců a pirátské kopie nových filmů.

Některé firmy zabývající se počítačovou bezpečností KLDR připisují i celosvětový útok vyděračského viru WannaCry, který v květnu zasáhl na 300 000 počítačů ve 150 zemích a částečně paralyzoval britské státní zdravotnictví (NHS).

Ruská společnost Kaspersky Lab má za to, že Severní Korea stojí i za kybernetickým útokem na polské banky. Američtí činitelé zase Pchjongjangu přičítají kybernetickou krádež 81 miliónů dolarů (1,8 miliardy Kč), k níž došlo po prolomení systému bangladéšské centrální banky.

Služby spojené s virtuálními měnami
Americká společnost FireEye ve své zprávě uvedla, že Severní Korea kybernetickou špionáž čím dál častěji využívá k finančnímu zisku a zaměřuje se i na služby spojené s virtuálními měnami.

Zpráva institutu FSI identifikovala osm útoků, při nichž severokorejští hackeři cílili na jihokorejské vládní a hospodářské instituce. Dále zmiňuje nově zformovanou hackerskou skupinu Andariel, která je činná přinejmenším od loňského května.

FSI má za to, že tato skupina proniká do bankomatů, a pokouší se tak získat informace o bankovních kartách, které buď prodává na černém trhu, anebo je využívá k výběru hotovosti. Vytvořila údajně i malware, s jehož pomocí pronikla na internetové servery provozující hazardní hry.


Americké jaderné elektrárny má před hackery ochránit nový zákon

14.7.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Od května eviduje americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a FBI zvýšený počet pokusů o kybernetický útok na jaderné elektrárny. Jejich zabezpečení je podle některých senátorů zastaralé.
Nový federální zákon, který by řešil strategii pro kybernetickou bezpečnost a chránil kritickou infrastrukturu včetně elektrických sítí a jaderných elektráren před útoky hackerů, prosazují američtí senátoři. Reagují tak na zvyšující se počty případů kybernetických útoků na americké jaderné elektrárny, jež od května eviduje federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a FBI. Podle jejich zprávy hackeři z cizích zemí pronikli nejméně do tuctu amerických elektráren. Obdobným útokům opakovaně čelila i Ukrajina. V obou případech je z útoků podezříváno Rusko.

„Zprávy o pokusech o kybernetické průniky do jaderných elektráren nastiňují potřebu USA přijmout komplexní strategii pro kybernetickou ochranu. Proto jsem představil návrh zákona, který má ochránit americkou elektrickou síť před kybernetickými útoky,“ oznámil prostřednictvím Twitteru nezávislý senátor Angus King ze státu Maine. Podle jeho kolegy Eda Markeyho, senátora za Massachusetts, by federální úřady měly vyvinout větší úsilí při ochraně počítačových sítí v amerických jaderných elektrárnách.

Markey proto zaslal dopis pěti federálním ministerstvům a dalším úřadům a vyžádal si od nich podrobnější informace o dosavadních útocích i způsobu, jak jsou jaderné elektrárny chráněny. Senátor chce znát přesný počet napadených elektráren a jaká opatření přijaly po těchto incidentech. Odpovědi žádá do 10. srpna. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost připustilo, že útoky jsou intenzivnější, zhruba poslední dva měsíce. Senátoři chtějí předejít situaci, kdy by některá z elektráren byla paralyzována vyděračským ransomwarem, jako tomu bylo nedávno v ukrajinském Černobylu, kde personál musel přejít na ruční ovládání monitorovacích zařízení.

Ukrajina jako testovací trenažer pro hackery?
Američtí senátoři se obávají, že podobný útok na americké jaderné elektrárny by mohl mít katastrofické následky. FBI zveřejnila informaci, že jednou z elektráren, kterou se hackeři pokusili napadnout, je kansaská Wolf Creek. I když ministerstvo pro vnitřní bezpečnost dopady hackerských útoků na americké elektrárny snižuje, senátor Markey varuje před dalšími způsoby infiltrace do systémů elektráren. „Neexistuje žádná záruka, že by se škodlivý kód nemohl dostat do systémů prostřednictvím falešné aplikace nebo externích datových zařízení,“ napsal senátor federálním úřadům.

„Jaderné elektrárny i další zařízení, která jsou součástí kritických infrastruktur států, jsou stále častějším cílem útoků hackerů. Poslední dva roky jsme svědky opakovaných útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, což by mohlo představovat jakýsi velký test v reálných podmínkách. Nelze vyloučit, že se stejní hackeři, kteří stojí za útoky na Ukrajině, nepřipravují na větší akci v USA,“ říká Václav Zubr, bezpečnostní expert společnosti ESET. Každý stát by podle něj měl řádně zabezpečit svoje rozvodné sítě a další kritické body, jejichž narušení by ohrožovalo celou ekonomiku země.

Podle Michaela Daniela, prezidenta Cyber Threat Alliance a bývalého bezpečnostního poradce prezidenta Baracka Obamy, se elektrárny stávají stále častějším cílem hackerů. Daniel proto doporučuje federálním úřadům, aby zlepšily vzájemnou komunikaci a koordinovaly ochranu před takovými útoky.


Policie zavřela AlphaBay, jedno z největších černých tržišť v Toru. Provozovatel spáchal sebevraždu
14.7.2017 Živě.cz
BigBrother
Policie zavřela AlphaBay, jedno z největších černých tržišť v Toru. Provozovatel spáchal sebevraždu5 FOTOGRAFIÍ
zobrazit galerii
Tržiště AlphaBay nahradilo populární Silk Road poté, co policie zavřela jeho první generaci. Ještě před týdnem se jednalo pravděpodobně o vůbec největší tržiště zaměřující se na obchod s nelegálním zbožím, primárně drogami. Přibližně týden však není v Toru k dispozici a po prvotních spekulacích o tom, že se jedná o podvod provozovatelů, přinesl Wall Street Journal informaci o tom, že jej rovněž zavřely bezpečnostní složky. Na odstavení tržiště se měla podílet policie ze Spojených států, Kanady a Thajska.

Právě v Thajsku měl být zadržen hlavní provozovatel Alexandre Cazes, který před několika lety unikl ze Spojených států po obvinění z obchodu s drogami. Po zadržení nyní spáchal v cele sebevraždu. Zátahy na další provozovatele se odehrály také v kanadském Québecu.

Cazes žil v Thajsku osm let a mezi jeho majetek patřily čtyři vozy Lamborghini a tři domy v celkové hodnotě asi 11,7 milionů dolarů (267,7 milionů korun).


FBI prohledávala domy zaměstnanců Kaspersky Lab. Ruskou firmu má za hrozbu
11.7.2017 Lupa.cz
BigBrother
Debaty o tom, zda je ruská antivirová společnost Kaspersky Lab možnou hrozbou, pokračují. Začátkem loňského roku jsme na Lupě publikovali článek, který v Kaspersky nevyvolal příliš dobré reakce. Podezření na to, že společnost a její zakladatel Eugene Kaspersky udržují úzké vztahy s ruskou vládou a tajnými službami, se probíralo i jinde.

Bloomberg nyní ve svém týdeníku Businessweek přichází s dalšími informacemi. Tajné služby ve Spojených státech nyní Kaspersky Lab považují za potenciální risk pro národní bezpečnost. Kongres jedná o tom, zda zakázat produkty ruského podniku pro využití v armádě. Podle Bloombergu také FBI navštívila domovy zaměstnanců Kaspersky Lab působících v Americe. Nic konkrétního se nenašlo, vztahy s vládními složkami jsou ale pro Američany stále problematické.

Uniklé e-maily rovněž ukazují, že Kaspersky má mnohem užší vazby na ruské tajné služby, než se původně předpokládalo. Eugene Kaspersky například měl dohlížet na vývoj antihacking nástroje pro ruskou službu FSB. Tento projekt se pak stal základem DDoS ochrany v produktech Kaspersky. Jak už jsme také psali, výzkumníci Kaspersky pomáhají v Rusku odhalovat kyberútočníky.

To ale nemusí být zase tak zásadní. Například v Izraeli hodně komerčních technologií spojených s bezpečností vychází z armádních a vládních projektů. Ve světě jsou běžné i různé úrovně spolupráce státních bezpečnostních složek a soukromých firem. Volá se třeba po digitálních Ženevských konvencích (které mimochodem Eugene Kaspersky veřejně podporuje).

Více o podezřeních na propojení Kaspersky Lab a Ruska v našem dřívějším článku. Bloomberg k tématu rovněž zveřejnil podcast. O Rusko a jeho technologické oblasti Skolkovo, kde vzniká třeba router pro operátory, v naší reportáži. I v případě některých projektů Skolkova je FBI poněkud podezřívavá.


Wikileaks: CIA má nástroje i na šmírování Linuxu

3.7.2017 Živě.cz BigBrother

Wikileaks: CIA má nástroje i na šmírování LinuxuSídlo CIA v Langley Struktura kybernetických operací CIA
Podle úniků ze CIA, které Wikileaks poslední měsíce uvolňuje s týdenní pravidelností, se americká zpravodajská agentura při svých kybernetických operacích soustředí především na průnik do Windows a MacOS.

Poslední zveřejněná várka dokumentů nicméně popisuje nástroj OutlawCountry, který se orientuje na linuxové distribuce – konkrétně CentOS a RHEL.

OutlawCountry je modul linuxového jádra, který po zavedení umožní změnit konfiguraci firewallu, přesměrovat síťový provoz a tedy připravit počítačovou síť pro útoky typu MITM (muž uprostřed).

Podobné nástroje nejsou ničím překvapujícím a pouze podtrhují skutečnost, že současným Jamesům Bondům už prostě nestačí naleštěné Bentley s kulomety za registrační značkou, ale bez znalosti softwaru se neobejdou.

Problém nastává tehdy, když podobné nástroje uniknou na internet a chopí se jich všemožní skript kiddies i profesionálové z šedé zóny. Přesně k tomu došlo v případě ransomwaru WannaCry, který se pokoušel zneužívat zranitelnosti protokolu SMB a šířit se lokální sítí. Onu zranitelnost přitom využívala software NSA, který v minulosti unikl na internet.


Podle Ukrajiny mají v útoku vyděračského viru prsty ruské tajné služby

3.7.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Do počítačového útoku vyděračským virem na Ukrajinu z 27. června byly zapojené ruské tajné služby a jejich cílem bylo zničit důležitá data a vyvolat paniku. V prohlášení to o víkendu uvedla ukrajinská tajná služba SBU.
Podle SBU tento útok, který začal v úterý na Ukrajině a posléze se rozšířil do celého světa, byl dílem stejných pirátských skupin, které loni v prosinci provedly útoky na finanční systém a dopravní a energetické objekty na Ukrajině.

"Hlavním úkolem viru bylo zničit důležitá data a narušit činnost ukrajinských státních i soukromých institucí s cílem vyvolat mezi obyvatelstvem paniku," uvedla tajná služba v prohlášení, které zveřejnila ukrajinská média.

Útok byl podle SBU předem dobře naplánovaný a spuštěný postupně v několika etapách. Začal v předvečer ukrajinského státního svátku.

Rusko obvinění odmítá
Ukrajinské úřady obvinily Moskvu z tohoto počítačového útoku hned v úterý. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ale toto obvinění rozhodně odmítl jako "nepodložené".

SBU v novém prohlášení zopakovala názor zahraničních expertů, že nový virus se jen tváří jako vyděračský software, takzvaný ransomware. Měl vyvolat dojem, že cílem je obohacení pachatelů. "Ve skutečnosti ale virus skrývá rozsáhlý útok na Ukrajinu. Svědčí o tom nepřítomnost reálného mechanismu k získání vyžadovaných peněz," uvedla tajná služba.

Na tuto skutečnost už ve čtvrtek poukázali počítačoví odborníci. Podle nich o jiném než zištném pozadí útoku svědčí zvláštní způsob platby výkupného za dešifrování zablokovaných souborů a následná komunikace s hackery.

Ti totiž oproti běžnému postupu zavedli jen jediné platební spojení a jako kontakt si zřídili e-mail u německého poskytovatele elektronické pošty Posteo. Společnost ovšem obratem schránku zablokovala, takže postižení nemají žádnou možnost kontaktovat útočníky, ačkoli peníze lze dále převádět.